Science Café

Srdečně vás zveme na Science Café venku, které pořádáme ve spolupráci s Kofi-Kofi, pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma „káva“! Host č. 1: doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. LF UK Káva se v renesanci a baroku vydala na dlouhou cestu z modliteben súfijských mudrců v Jemenu až na stoly měšťanů v Českém království. Při našem povídání si nejprve vysvětlíme, co víme o nejstarších dějinách konzumace kávy na Arabském poloostrově. Pak prozkoumáme, kdy se o kávě poprvé dozvěděli Evropané a co si o ní mysleli. S kávou se také šířily kavárny, a tak budeme hovořit o jejich začátcích. Nakonec se zmíníme o kávě v barokních Čechách, kdo ji asi pil jako první a jak by nám barokní káva chutnala (či spíše nechutnala). Host č. 2: MUDr. Vladimír Kmoch Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN, Institut neuropsychiatrické péče K tématu kofeinu a adiktologie: Jak vzniká závislost na kofeinu, proč má diagnózu F15.2? Kdy jsou kofeinové účinky nebezpečné? Harm reduction v oblasti konzumace káv

Než zase Prahu ovládnou podzimní plískanice, sejdeme se ještě jednou venku na trávě na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské (deku s sebou!). Tentokrát bude řeč o tom, co nás bude obklopovat, o městě samém. Abychom postihli alespoň některé z jeho mnoha tváří, pozvali jsme si tři hosty: urbanistku Annu Háblovou, dopravního telematika Miroslava Svítka a ekologa Davida Storcha. Pro někoho je město živoucím organismem, jehož vývoj se dá těžko odhadovat, ale promyšlenými zásahy alespoň usměrnit. Jiný zkoumá, jak chytrými technologiemi řešit krize, které dříve či později nastanou. A konečně, město lze vnímat i jako ekosystém - je domovem překvapivě velkého množství druhů živočichů a rostlin. Město je živé i hostí život, je fascinující i organické zároveň. A s kávou (kterou je možné zakoupit ve stánku Kofi Kofi) chutná skvěle. Host č. 1: Anna Beata Háblová, Ph.D. Město je jako živočich. Jako organismus, jehož život a budoucnost se dá jen velmi těžko plánovat a předvídat. Proto není jednoduché, aby jako celek f

V roce 2017 se Česká republika dočkala vypuštění svého sedmého, dosud nejmenšího satelitu. Po dlouhé čtrnáctileté pauze od svého předchůdce - satelitu MIMOSA začal své úkoly plnit nový technologický nanosatelit VZLUSAT-1. Kam až se během té doby posunula úroveň miniaturizace techniky? Jak a odkud se takový nanosatelit řídí a na jakých dalších kosmických projektech spolupracuje tým z Fakulty elektrotechnické na Západočeská univerzita v Plzni nám přijde říci Ing. Ivo Veřtát, Ph.D z Katedry aplikované elektroniky a telekomunikací. Ivo Veřtát promluví o tom, kdo jsou lidé stojící za zmíněnými projekty, jak projekty vznikaly v podmínkách České republiky, co je jejich cílem, jakých výsledků dosáhly a jaké jsou plány do budoucnosti. Zmíní se také o tom, jaké je to být operátorem satelitu a že i vědci z kosmického výzkumu jsou přeci jen lidé. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Rostliny už nejsou jen výhradou planety Země. I naši zelení přátelé se stali kosmickými průzkumníky. Naopak některá flóra tady na Zemi vypadá jako z úplně jiného vesmíru. O rostlinách a vesmíru budou hovořit Aneta a Jan Lukačevičovi. Zatímco Aneta působí v Botanický ústav AV ČR, Jan se věnuje výzkumu na Oddělení kosmické fyziky - Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Vedle pokrevní přízně a práce ve vědě je spojuje i společný zájem: flóra. Aneta se na stážích ve Španělsku věnovala výzkumu hub. O kůrovci jako o nepříteli našich lesů jsme v médiích už slyšeli. Tušíte ale, co dalšího na nás v lese čeká? Houbový patogen, anebo strašidlo? Proč je dobré lesní bubáky znát? A jaký vliv na ně má klimatická změna? Jan vede laboratoř Marsonaut (Česká zemědělská univerzita v Praze) s cílem zdokonalit metody pěstování rostlin pro kosmické mise. Už totiž víme, že na Marsu se nachází voda a plány, že se na Rudou planetu vypraví první expedice astronautů nabývají jasnějších a jasnějších obrysů. Jak by se ale lidstvo na Marsu strav

Vánoční svátky i přelom roku se stávají příležitostí k pozastavení se a k přemítání. Leden – jak už se stalo tradicí – se v i českobudějovickém Science Café nese ve znamení filozofie. Témat k přemítání přibývá a některá z nich se pro méně odolné jedince stávají nočními můrami. Čas od času se potkáváme s pojmy, jako jsou “turbulentní doba”, “tekuté časy”, “tekutá modernita”… Všechny jsou odrazem nejistoty, s jakou vnímáme dramatické změny posledních desetiletí. Rok 2020 je posledním rokem druhého desetiletí 21. století. Stojí za to letošní filozofické SC věnovat právě přemýšlení o přemýšlení o této době, pro kterou se také velice hodí adjektivum “digitální”. Co je to digitální myšlení z hlediska filosofického? Proč se mění univerzity na západě? Co je to život z vlastního pramene? To otázky, kterými se bude – mimo jiných – zabývat náš host, jímž je Anna Hogenová, přednášející na Pedagogické fakultě UK a Husitské teologické fakultě UK. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Přednášející: Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. získal profesuru v oboru logika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; v současné době vede oddělení logiky ve Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Karlově Univerzitě a na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se především sémantikou, analytickou filosofií a filosofií logiky. Kolem poloviny minulého století se objevil nový matematický nástroj pro analýzu situací, ve kterých dochází k lidským interakcím (zejména soupeření, ale i spolupráce), tzv. teorie her. Tato teorie se původně soustředila především na ekonomii, později ale pronikla i do sociologie, evoluční biologie a dalších věd; a nemohla se vyhnout ani filosofii. Ve filosofii se modely, vzešlé z teorie her, pozoruhodným způsobem uplatnily zejména v logice, v teorii komunikace či v řešení problémů souvisejících s konstitucí a organizací lidských společenství. Jedním takovým problémem (kde se filosofie protíná s evoluční biologií) je to, jak mohla ve světě soupeření vzniknout spolupráce a jak si mo

Spintronika (neboli spinová elektronika) je nové rychle se rozvíjejí odvětví elektroniky, které využívá spinu elektronů k uchovávání, přenosu či zpracování informace. Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, kterou ovšem klasická fyzika nezná. Spintronika umožnila v podstatě neomezené ukládání dat na internetu a pomáhá i při sběru dat například v aplikacích pro detekci vozidel na chytrých parkovištích. Výzkum ve spintronice se ale rychle dál rozvíjí směrem k novým typům počítačových pamětí, ultrarychlé elektronice nebo umělým neuronovým sítím. Česká republika v tomto vědním oboru hraje významné místo ve světě i díky objevům, které pocházejí z Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jeho vědci objevili metodu, jak přinutit obyčejné polovodiče, aby se chovaly magneticky. Takzvané antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média. Spintroniku představí na libereckém Science Café Tomáš Jungwirth, vedoucí Oddělení spintroniky a nanoelektron

Naše vozidla se každým rokem stávají chytřejší a samostatnější, vědecká centra i světové automobilky testují vozidla, která jezdí bez řidiče. K produkčním autonomním vozidlům však vede ještě dlouhá cesta, a to jak technologická, tak zejména legislativní a koncepční. Kdy nás tedy budou auta vozit sama? Stojí před námi výzvy spíše technického nebo etického rázu? A budou lidé o taková auta vůbec stát? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Ptačí mobilita nás nejen fascinuje, případně budí závist, ale je také předmětem mnoha výzkumů a těší se velké pozornosti laiků. Sezónní přesuny na těžko představitelné vzdálenosti bez mapy, kompasu nebo GPS zařízení, pouze vlastními silami, jsou asi její nejznámější podobou. Ptáci se však pohybují neustále, v horizontálním i vertikálním směru, někteří dokážou v pohybu i spát. K pohybu je nutí, stejně jako jiné živočichy, čím dál častěji i změny prostředí, dostupnost potravy, lidská činnost. Ne každý je však schopen se změnám přizpůsobit. Proto se pohybují i jejich počty. Někteří přibývají, jiní mizí, další zcela vyhynou. "Počty a trendy vývoje populací jednotlivých druhů zajímají nejenom odborníky, ale dokonce se díky tomu hodnotí i změny kvality životního prostředí", říká Mgr. Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Před rokem 1989 měl v Československu počítač doma málokdo, přesto zásluhou amatérských nadšenců vznikaly stranou pozornosti komunistického režimu stovky počítačových her. Jak vypadaly? Jak se šířily? A jak se Indiana Jones ocitl na Václavském náměstí? O tom bude mluvit Jaroslav Švelch, jeden ze zakladatelů studia počítačových her u nás. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Hostem tentokrát astronomicky zaměřeného Science Café bude Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Úvodem se seznámíme s příklady různých typů slov, která čeština přejala z jiných jazyků, a pro pořádek a také trochu pro pobavení se seznámíme i s návrhy, jak by případně mohly vypadat jejich „ryze české" podoby. Stručně pohlédneme i opačným směrem: existují slova, která z češtiny přešla třeba do angličtiny či němčiny? Na základě takových příkladů se zcela obecně zamyslíme nad tím, jaké jsou důvody mezijazykového přejímání slov a co slovní přejímky jazyku přinášejí - zda je přejímání slov mezi jazyky věc spíše užitečná, nebo zda to naopak jazyku (jakémukoliv: češtině, angličtině ...) škodí. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Po prázdninové pauze rozjíždíme osmou sezónu Science Café na Kladně. Zářijové téma? Chytré polymery aneb Jak čeští vědci přispěli k diagnostice a léčbě nádorů Hostem bude Mgr. Martin Hrubý, DSc., z Ústav makromolekulární chemie AV ČR, oddělení Nadmolekulárních polymerních systémů Hybridní polymery spojují výhody přírodních polymerů (např. cukrů) a polymerů uměle vyrobených. Podrobněji se podíváme na dvě možnosti jejich využití – zobrazení zhoubných nádorů a jejich metastáz ve spádových lymfatických uzlinách, které usnadňuje práci chirurgů, a kombinaci radio- a imunoterapie zhoubných nádorů. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Čínské holčičky Nana a Lulu se v listopadu 2018 staly prvními obyvateli této planety, kterým vědci už při početí uměle upravili dědičnou informaci. Co jsme tímto počinem odstartovali? Co všechno může genetické vylepšování lidstva přinést? A čím nám hrozí? Na tyto otázky odpoví na únorovém Science Café profesor Jaroslav Petr, který vědu popularizuje už od začátku 90. let minulého století. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Ve veřejném prostoru je Čína stále předmětem radikálních polarizací. Staré versus nové, tradiční versus moderní, či dokonce císařské versus komunistické. Představa, že je možné věnovat se pouze jednomu z těchto vyhraněných pólů je do jisté míry zcestná. V přednášce o dvou částech se dozvíte, jak je poznání starého determinováno novým a jak je studium nového nemožné, bez předchozích znalostí starého. Dnes a denně se dozvídáme neochvějné "pravdy" o prastaré civilizaci a dostává se nám více či méně zasvěcených vhledů do situace v zemi, která stále podněcuje přebujelou a divokou fantazii západního čtenáře. Zveme vás na 112. pražské Science Café, jejichž hosty budou sinologové Václav Valtr (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) a Filip Jirouš (Sinopsis). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Dozvíte se, jak se u malých dětí objevují první známky znalosti jazyka, jak se rozvíjejí a jak se to dá zkoumat. Řeč bude o výzkumu raného porozumění slovům a gramatice. Důležitou oblastí výzkumu jsou poruchy a komplikace jazykového vývoje. Kdy se vývojové poruchy jazyka objevují, jak se projevují a jaké mají dopady na děti? V druhé části večera se pozornost zaměří na bilingvní nebo multilingvní prostředí. Je zřejmé, že umět více jazyků přináší spoustu výhod – lépe se domluvíme, získáme větší rozhled a třeba i lepší pracovní příležitosti. Přináší ale znalost více než jednoho jazyka i něco dalšího, liší se od sebe nějak jednojazyční a vícejazyční mluvčí? Přednáška představí psycholingvistické poznatky o tom, jaký dopad má na lidi skutečnost, že ovládají více jazyků. Zaměří se na výzkumy, které poukazují na lepší kognitivní schopnosti u vícejazyčných mluvčích (např. na lepší pozornost). Dozvíte se také, zda vícejazyčnost nemůže mít třeba i nějaké nevýhody (například v tom, že vícejazyční mluvčí mohou mít problé

Tématem tohoto Science Café budou odpady. Je jich mnoho, mnoho již o nich bylo řečeno, ale po večeru s Olgou Šolcovou a Jakubem Bumbou (Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.) je budete milovat. Uvidíte, co jste ještě neviděli, uslyšíte, co jste ještě neslyšeli. Jaký je rozdíl mezi vysloužilými fotovoltaickými panely a peřím? Vlastně žádný. Obojí je možné bezodpadově recyklovat a získat čisté suroviny se širokým upotřebením. Když stojíte v supermarketu a v ruce držíte vaničku s očištěnými kuřecími prsy, napadne vás, co se stalo se zbytkem kuřete? Stehna leží ve vedlejším regálu, ale kam se ztratí peří ze 150 000 000 kuřat, které ročně v České republice sníme? Olga Šolcová vám ukáže, jak lze peří doslova přetavit v dále využitelnou směs aminokyselin a peptidů. V druhé části večera vdechne Jakub Bumba druhý život fotovoltaickým panelům. Solární elektrárny mají životnost desítky let, nicméně nebudou fungovat věčně. Protože obsahují mnoho křemíku a dalších polovodičů tak potřebných pro výrobu veškeré elektron

Jan Horáček: Slunce je přírodní termojaderný reaktor, náš inspirátor. Až dokončíme řešení fyziky a technologií tokamaku alias “umělého Slunce na Zemi”, bude stačit pouhých 30 gramů vodíku a litia na celoživotní energetickou spotřebu průměrného Evropana. Fúze neprodukuje nebezpečný jaderný odpad, nepřináší riziko vážné jaderné havárie ani neprodukuje skleníkové plyny. Dá se říct, že jde o "svatý grál energetiky". V Praze dokážeme vytvořit plazma horké 10 - 20 milionů Celsia na ½ sekundy. Tím pomáháme s fyzikou a konstrukcí ITERu, nejdražšího civilního pozemského vědeckého projektu. Vladimír Wagner: Radikální náhrada fosilních paliv a snížení emisí oxidu uhličitého nejsou dosažitelné bez intenzivního využití jaderné energetiky. Podařilo se v ní dosáhnout řady úspěchů. V posledních letech začalo pracovat několik reaktorů III. generace, které mají vynikající bezpečnostní i výrobní parametry. Ty by měly být hlavními tahouny jaderné energetiky v následujících desetiletích. Pro efektivní využití veškerého uranu a t

Tisíce kluků a holek propadají krátce po vzniku Česko­slovenska novému fenoménu – trampingu. Co je na něm přitahovalo? Do jaké míry šlo o sexuální hnutí? A jak ovlivnil prvorepublikovou kulturu a politiku? To jsou jen některá témata nově vydané publikace Český tramping v časech formování a rozmachu, z níž bude vycházet její spoluautor Jan Krško. V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem speciálního Science Café, které jsme uspořádali pro tým našeho hlavního partnera, společnosti LMC, byla forenzní genetička Halina Šimková. Co to je důkaz? Právnická teorie říká, že je to „takový prostředek, kterým lze zjistit stav věcí“. Jenže dokazování nehraje roli jen v právu – ve skutečnosti je to jedna ze základních a univerzálních složek lidského myšlení. Důkazy prostupují každou oblastí života od vědeckého bádání až po ty nejosobnější záležitosti. A právě proto se na konstruování důkazů podíváme v této přednášce podrobněji. Proč při práci s důkazy nemusejí být lidská intuice ani zkušenost dobrými rádci? Proč lze na základě identického výsledku zkoumání jednoho spravedlivě odsoudit a jiného spravedlivě omilostnit? Jak elegantně dezinterpretovat důkazy? Existuje absolutní důkaz? A k čemu nám to všechno může být v „normálním životě“? V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme p