Science Café

Zveme vás na 106. Science Café v Praze, jehož hosty budou prof. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. a doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tématem budou prvoci – organismy, které jsou sice obvykle pouhým okem neviditelní, jsou však všude kolem nás, a dokonce i v nás samotných. Tvoří podstatnou část živé přírody a z určitého pohledu je vlastně většina diverzity eukaryotických organismů tvořena právě prvoky. Přesto je biodiverzita prvoků dosud jen velmi málo prozkoumána a není výjimkou, že i na území ČR jsou objeveny zcela nové evoluční linie. Přestože většina prvoků žije volně, řada druhů vstupuje do dlouhodobého soužití s jinými organismy. Někdy jsou tyto vztahy vzájemně prospěšné, jindy jsou naopak pro hostitelské organismy nevýhodné. Pak je označujeme jako parazitické a cizopasní prvoci jsou jedněmi z nejdůležitějších patogenů jak lidí, tak i hospodářských a volně žijících živočichů, a dokonce i rostlin. V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Za

Na konci listopadu 2018 ohlásil čínský vědec He Jiankui narození prvních geneticky „vylepšených“ dětí. Holčičky Nana a Lulu mají upravenou část genetické informace zodpovědnou za produkci receptoru, který využívá virus HIV pro vstup do buněk – jinými slovy měly by být imunní vůči nejčastější formě HIV viru. Vědecký svět čínského vědce razantně odsoudil, mluví se o největším skandálu posledních desetiletí, někdy dokonce o počátku úplně nové éry lidstva. He Jiankui přitom neudělal technologicky nic až tak složitého, překročil však dosud platné etické hranice. Vzhledem k tomu, že o funkcích jednotlivých částí naší genetické informace stále víme jen velmi málo, může mít jeho krok nedozírné důsledky. Co tato zásadní událost pro budoucnost lidstva znamená? A co se v Číně aktuálně děje? O tom bude na Science Café v Kladně mluvit profesor Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby. -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Js

Rada Evropy i Evropská komise považují Nejvyšší rady soudnictví a další formy soudcovské samosprávy od 90. let minulého století za lék na většinu neduhů středoevropské justice. Zkušenosti z Maďarska a Polska však ukazují, že podmanit si soudy ve Střední Evropě není tak těžké, a to přes členství těchto zemí v Evropské unii a Radě Evropy. Ovládnutí soudů nezabránila ani rozsáhlá soudcovská samospráva, která navíc v současné sobě k ovládnutí obecných soudů dokonce přispívá. Které z Orbánových a Kaczyńskiho technik zasáhly soudy nejvíce? Je na něco takového české soudnictví připravené? Lze se vůbec takovému frontálnímu útoku na soudní moc bránit? -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme

Chtěli byste spolu se #sciencecafe nasát atmosféru světa Nobelových cen? V listopadu budete mít jedinečnou příležitost! Řeč bude tentokrát o kryo-elektronové mikroskopii, v níž byla letos udělena Nobelova cena za chemii. Zajímá vás, co je na zobrazování zmraženého tak převratného? Jak vlastně elektronová mikroskopie přišla ke svému „kryu“? A proč je právě ona zobrazovací metodou budoucnosti? Na tyto otázky nám odpoví Ing. Ondřej L. Sháněl, Ph.D. z Thermo Fisher Scientific CZ - dříve FEI - architekt transmisních elektronových mikroskopů a držitel US patentu za bezgapovou čočku, která výrazně zlepšuje optické vlastnosti těchto přístrojů. -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! --

Lidé podvádějí mnohem méně, než by mohli, zároveň ale často překvapivě vynalézavě. Díky psychologickým experimentům stále lépe chápeme, za jakých okolností se i z čestných lidí mohou stát podvodníci a lháři. Kdy nejspíše budeme podvedeni (v obchodě, zaměstnání, ve státě)? A může být podvádění přínosné? O tom bude mluvit docent Petr Houdek z Vysoké školy ekonomické, který je jedním z předních expertů na behaviorální ekonomii u nás. -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 104. pražské Science Café, které nás tentokrát provede vesmírem z netradičních úhlů pohledu. Lucie Davidová nám představí psychosociální výzvy spojené s dálkovými kosmickými lety a Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy, nám ukáže, jestli můžeme vesmír nejen vidět, ale i slyšet. Tentokrát se těšte i na pokusy. 1. přednáška (Lucie Davidová): Psychosociální aspekty kosmických posádek Dlouhodobé vesmírné mise pro člověka představují zcela nové výzvy. Při krátkodobých letech do vesmíru lze předpokládat, že se člověk přizpůsobí náročným podmínkám a překoná dočasné těžkosti. Na rozdíl od toho, dlouhé a náročné projekty, jako např. mise k Marsu, přichází se zcela novými překážkami, se kterými se posádka na palubě bude muset vyrovnat. Jaké psychologické a psychosociální výzvy pobyt ve vesmíru přináší a jak je možné případným problémům předcházet? 2. přednáška i s pokusy (Jakub Rozehnal): Akustický vesmír Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, kt

Kdo je autorem myšlenky Velkého třesku? Kdo tuto teorii rozpracoval a zpopularizoval? Proč se Velký třesk potýkal s výsměchem a odmítáním? Jak je tato teorie přijímána dnes? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět náš host, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zatímco klasické kriminalistické disciplíny si své know-how udržují desítky let v prakticky nezměněné podobě, moderní forenzní obory, jako je analýza DNA, využívají stále nové poznatky přírodních věd a neustále rozšiřují svůj potenciál. Všechny tyto obory však bez ohledu na svou technickou podstatu musejí umět správně vyjádřit váhu zjištěných důkazů, tedy to, jak moc výsledky jejich zkoumání svědčí pro něčí vinu či nevinu. Jak to dělají? Umějí to vůbec? A mohou se splést? Forenzní genetička Mgr. Halina Šimková přednáší na třech vysokých školách a propaguje tzv. bayesovskou inferenci. Pracovala v Kriminalistickém ústavu v Praze. Nyní je na volné noze a mimo jiné je místopředsedkyní Československé společnosti pro forenzní genetiku. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 103. pražské Science Café, které tentokrát bude mít rovnou dva hosty, Ondřeje Bajgara a Jana Romportla, kteří nás společně provedou tématem umělé inteligence a jejích důsledků. 1. přednáška (Ondřej Bajgar): Neuronové sítě Tradičně lidé museli počítačům do detailu popsat, jak v které situaci krok po kroku postupovat. To už pro mnohé oblasti neplatí. Stroje se zvládají učit samy. Víc a víc úloh tímto způsobem začínají zvládat lépe než lidé. Za velkou částí tohoto úspěchu v posledních letech stojí umělé neuronové sítě - technologie volně inspirovaná tím, jak se učí mozek. Jak tato fascinující technologie funguje? Kde jsou její silné stránky a kde mají zatím lidé před stroji výrazný náskok? S jakými problémy se kolem ní musíme potýkat? I na tyto otázky se během tohoto krátkého výletu do světa strojového učení společně podíváme. Ondřej Bajgar poslední tři roky pracoval pro IBM Watson na výzkumu umělých neuronových sítí, které mimo jiné učil rozumět lidskému jazyku, byť od října se bude přesouvat na

Hostem Science Café na Novém PORGU (1/2018) byl Ing. Tomáš Mocek, Ph.D., vedoucí pracovník výzkumného laserového centra HiLASE, které patří pod Fyzikální ústav AV ČR. Tomáš Mocek představil práci centra, typy laserů a jejich význam pro vědu i praxi. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Praha (6/2018) byl jazykovědec doc. Karel Oliva. Proč a jak si čeština mění cizí slova? Jaká česká slova si přivlastnily a změnily cizí jazyky? Proč se to vůbec děje? A co to pro češtinu znamená? Karel Oliva je český jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Odborně se zabývá matematickou lingvistikou a formální syntaxí. V letech 2003–2016 působil jako ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Externě vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Pro mnohé se může jednat o překvapení, ale Česká republika zanechává výraznou stopu při objevování Sluneční soustavy a má v této oblasti skvělou celosvětovou reputaci. Čeští vědci se podílejí na vývoji přístrojů, které posouvají hranice lidského poznání v rámci kosmického výzkumu. O jaké přístroje se jedná? Jak takový vývoj probíhá? Jakým způsobem mohou přispět k budoucí kolonizaci mimozemských těles? A jaké technologie ještě musí lidstvo vyvinout, aby se mohlo vydat na odvážné cesty vesmírem? Vydejte se spolu s námi a naším hostem, Ing. Janem Lukačevičem z Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, na výlet po naší sluneční soustavě, od Měsíce až po ledové měsíce Jupiteru. Budete-li mít jakékoli otázky týkající se kosmu a jeho dobývání, Jan vám je rád zodpoví. O hostovi: Ing. Jan Lukačevič (1991) na Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, konstruuje zařízení detekující atmosferické elektrické výboje na Marsu pro misi ExoMars 2020. Za jeho výzkum a přístup k vědeckému bádání už se mu dostalo i prestižního ocenění Br

O laserech jako supernástroji člověka 21. století bude mluvit Mgr. Michal Vyvlečka, vědecký pracovník laserového centra Hilase Centre. S aplikacemi laseru se setkáváme denně, ale o jeho funkci víme mnohdy jen málo. Pojďme společně pochopit, jak laser funguje, čím je laserové záření unikátní a co mu umožnilo prosadit se v takřka všech odvětvích lidské činnosti. Pomocí experimentů nahlédneme až do okamžiku, kdy se v aktivním prostředí laseru zrodí foton, zjistíme, co se stane, když laser ponoříme do kapalného dusíku, ukážeme si základní vlastnosti laserového záření, jako je například koherence. O přednášejícím: Michal Vyvlečka je vědecký pracovník laserového centra HiLASE zabýající se nelineární optikou za vysokých energií, přičemž nelineární optické jevy využívá ke generaci koherentního záření ve střední infračervené oblasti spektra. Jako PhD. studet vídeňského programu CoQuS (Complex Quantum Systems) se zaměřuje na kvantové počítače. Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy, práci s talentovanou mládeží a p

Tolkienovy knihy dodnes lákají miliony čtenářů. Fungování Středozemě vzbuzuje zájem řady odborníků od politologů přes literární vědce až po historiky. Marek Vácha se bude věnovat tomu, co mohou Tolkienovy knihy znamenat z pohledu přírodovědce. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (2/2018) byl Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. z katedry elektrotechnologie ČVUT FEL. V přednášce se dozvíte ověřená fakta o spolehlivosti výroby elektrické energie ze slunce v podmínkách střední Evropy, o závislosti množství vyrobené energie na počasí a typu instalace. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Pro mnohé se může jednat o překvapení, ale Česká republika zanechává výraznou stopu při objevování Sluneční soustavy a má v této oblasti skvělou celosvětovou reputaci. Čeští vědci se podílejí na vývoji přístrojů, které posouvají hranice lidského poznání v rámci kosmického výzkumu. O jaké přístroje se jedná? Jak takový vývoj probíhá? Jakým způsobem mohou přispět k budoucí kolonizaci mimozemských těles? A jaké technologie ještě musí lidstvo vyvinout, aby se mohlo vydat na odvážné cesty vesmírem? Hostem Science Café v Praze (2/2018)byl Ing. Jan Lukačevič z Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AV ČR. O hostovi: Ing. Jan Lukačevič (1991) na Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, konstruuje zařízení detekující atmosferické elektrické výboje na Marsu pro misi ExoMars 2020. Za jeho výzkum a přístup k vědeckému bádání už se mu dostalo i prestižního ocenění British Interplanetary Society Award. Intenzivně se věnuje také popularizaci vědy, ať už na sociálních médiích či přímo na přednáškách při kontaktu s publikem. Hudba zněl

Hostem Science Café v Praze byl PhDr. Kamil Boldan z odboru Historických a hudebních fondů Národní knihovny ČR. Badatelé doby národního obrození i mnozí knihovědci 20. století dlouho tvrdili, že knihtisk byl do našich zemí uveden 1468 a Češi tak byli po Němcích a Italech třetím národem, který ovládl nový způsob výroby knih. Kritičtější část badatelů se snažila prokázat, že první tiskárna byla založena v Plzni až 1476. Přednáška představí dvě metody, které objasnily, že letopočet 1468 vytištěný v závěru Kroniky trojánské, domnělého nejstaršího tisku, nemůže být skutečným rokem jejího vydání. Osvětlí historické souvislosti zavedení knihtisku do Čech i podobu a obsah nejstarších tisků. Představí i dosud neznámý tisk, který se v letošním roce podařilo objevit. Dlouho jsme z první české oficíny znali jen sedm tisků. Poslední z nich nalezl a bibliograficky popsal Václav Hanka již před více než 160 lety. O hostovi: Kamil Boldan pracuje v odboru Historických a hudebních fondů Národní knihovny ČR. Je kurátorem sbír

Jak lze konstruovat objekty rozměrově podobné virům a chemicky programovat jejich funkce? Jak udělat částice neviditelné pro imunitní systém? Mohou být nanočástice toxické a proč, když výchozí materiály pro jejich přípravu byly zcela neškodné? Co všechno nám v nanorozměru umožňuje vystavět uhlík? Přednáška se bude věnovat těmto a mnoha dalším otázkám z oblasti syntetické nanochemie. Mgr. Petr Cígler, PhD. Vystudoval anorganickou chemii na PřF UK a analytickou chemii na VŠCHT Praha. Po postdoktorální stáži na The Scripps Research Institute v Kalifornii se vrátil do ČR. Od r. 2013 vedl juniorký tým Syntetická nanochemie na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.; od letošního roku vede stejně zaměřený seniorský tým. Je autorem více než 60 vědeckých publikací a řady patentů. Za své vědecké výsledky byl mnohokrát oceněn (např. Cena Alfreda Badera 2011 za bioorganickou a bioanorganickou chemii, Česká naděje 2011 - Scopus Awards, Prémie Otto Wichterleho 2013, NML Researcher Award 2016, Neuron Impuls 201

Hostem Science Café v Praze (9/2017) byl RNDr. Karel Drbal, Ph.D., který přednášel na téma: Lymeská borelióza – skutečná infekční hrozba budoucnosti? Umíme dnes dobře diagnostikovat a léčit toto onemocnění? Jak vážná je situace vzhledem k jiným infekcím? Existuje brzká naděje na účinnou vakcínu? Jaké další infekční choroby přenášejí klíšťata a čím je tento přenašeč výjimečný? To jsou otázky, které si klademe a na které se budeme snažit nalézt odpověď. RNDr. Karel Drbal, Ph.D., se dlouhodobě věnuje mapování povrchu buněk imunitního systému pomocí vazebných reagencií a zavádění nových způsobů jejich přípravy. Nově se zajímá o dynamické změny v imunitním systému při ohrožení homeostázy organismu v podmínkách infekčních chorob a vývoji nádorů. Oba tyto patologické projevy jsou spojené s imunitním systémem ve fázi vzniku i ve vzácných případech únikových mutačních procesů, které jsou příčinou mnohem vážnějších patologií. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Etneteře (10/2017), která je hlavním partnerem Science Café, byl doc. Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D. z Ústavu aplikované informatiky v dopravě na Fakultě dopravní ČVUT v Praze. Naše vozidla se každým rokem stávají chytřejší a samostatnější, vědecká centra i světové automobilky testují vozidla, která jezdí bez řidiče. Ke komerčním autonomním vozidlům však vede ještě dlouhá cesta, a to jak technologická, tak zejména legislativní a koncepční. Kdy nás tedy budou auta vozit sama? Stojí před námi výzvy spíše technického nebo etického rázu? A budou lidé o taková auta vůbec stát? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz