Informações:
Sinopse
Science Café je cyklus neformálních diskusních veer mezi vdci a zájemci o vdu z ad iroké veejnosti. Veery jsou zasvcené spolenému hledání otázek a odpovdí na pedem domluvené téma a dávají návtvníkm monost se v neformálním prostedí kaváren zeptat na to, co je zajímá. Debaty se konají v nkolika mstech eské republiky.Více informací na www.sciencecafe.czScience Café je podpoeno Nadaním fondem Neuron na podporu vdy (www.nfneuron.cz).
Episódios
-
Mořské pouště. Science Café 13. 4. 2010
25/01/2012 Duração: 02h07minZáznam Science Café o výzkumu oceánů. Zveme vás na další pražské Science Café, jehož tématem bude unikátní výzkum oceánských pouští. Dozvíte se, co jsou to oceánské pouště, jak v těchto extrémních podmínkách dokáží přežít mikroorganismy i jak vypadá práce vědců na oceánografických lodích. Hosty Science Café budou přední čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR: ONDŘEJ PRÁŠIL MICHAL KOBLÍŽEK
-
Úspěchy české archeologie. Science Café 9. 3. 2010
24/01/2012 Duração: 02h11minZáznam Science Café o úspěších českých archeologů. Hosté: MARTIN TOMÁŠEK, Archeologický ústav AV ČR JIŘÍ MUSIL, Ústav pro klasickou archeologii FF UK Výsledky archeologických terénních výzkumů čas od času zaujmou různé druhy médií. Málo kdo si je vědom skutečnosti, že dle platného zákona má každý, kdo nějakým způsobem narušuje tzv. území s archeologickými nálezy, tj. prakticky většinu území republiky, oznámit tento záměr odborné organizaci a umožnit provedení archeologického výzkumu. Zákon to říká více než dvacet let. Přesto jsou ztráty na archeologické položce kulturního dědictví ČR každý rok veliké. Už jen např. proto, že ca. 250 archeologů, působících dnes v celé republice v terénu prostě není schopno dokumentovat všechny zásahy do archeologických terénů. Nebo proto, že řada nálezů je vyhledána mimo archeologický výzkum, vyzvednuta a končí na černém trhu nebo v nelegálních sbírkách. Současný stav v oblasti péče o archeologické kulturní dědictví i v základním výzkumu není nijak bezvadný a zasloužil by si
-
Kvantová fyzika. Science Café 12. 1. 2010
24/01/2012 Duração: 01h59minZáznam Science Café o kvantové fyzice. Kvantová teorie zásadním způsobem změnila náš pohled na fyzikální svět. Nastolila několik základních otázek týkajících se vlivu pozorovatele na průběh fyzikálních procesů, vzájemné provázanosti vzdálených fyzikálních systémů, vztahu mezi realitou a jejím matematickým popisem. Paradoxy kvantové teorie odrážejí její neslučitelnost s klasickým myšlením, odvozeným ze světa každodenní zkušenosti. Právě zvláštnosti kvantového světa však dnes přinášejí řadu užitečných aplikací a počítá se s nimi i v technologiích budoucnosti. Hosté: PAVEL CEJNAR a JIŘÍ DOLEJŠÍ z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK.
-
Evoluční detektivka. Science Café 8. 12. 2009
24/01/2012 Duração: 01h46minZáznam Science Café o evoluční teorii s podtitulem "Evoluční detektivka". Host: Stanislav Mihulka z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
-
Jedlé vakcíny. Science Café 3. 11. 2009
24/01/2012 Duração: 01h42minZáznam Science Café o jedlých vakcínách. JEDLÉ VAKCÍNY: NADĚJE (NEJEN) PRO ROZVOJOVÝ SVĚT Hosté z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR: Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D. RNDr. Noemi Čeřovská CSc. Dr.rer.nat. Ing. Helena Plchová Na otázku, co si máme pod pojmem jedlé vakcíny představit, odpovídá v rozhovoru pro říjnové vydání časopisu VTM Science (www.vtm.cz) jeden z hostů – Tomáš Moravec: "Sousloví „jedlé vakcíny“ je jen zjednodušením. Dá se říci, že se snažíme „přinutit“ rostliny k tomu, aby produkovaly látky, které se dají využít jako vakcíny. Těmi látkami jsou farmaceutické proteiny – bílkoviny, jež rostliny normálně neprodukují, ale které lze použít pro výrobu léčiv. Zaměřujeme na podskupinu proteinů, které by se daly použít jako vakcíny i bez dalšího složitého čištění rostliny – zkrátka by se část rostliny či nějaký extrakt snědl místo klasického očkování."
-
Současná Filosofie. Science Café 10. 11. 2009
24/01/2012 Duração: 01h54minZáznam Science Café o současné filosofii. „Ráj vědy a labyrint filosofie“ Filosofie bývá někdy (svými příznivci) chápána jako jakási ‘nadvěda’, která nám navíc k tomu, co nám říkají vědci, to jest jak co funguje, dokáže říci i to, jaký má co smysl. Jindy bývá chápána (svými odpůrci) jako přežitek, kterým se už dnes baví jenom ti, kdo nemají na to, aby dělali něco pořádného. My bychom chtěli filosofii představit sice jako rozhodně nikoli ‘nadvědu’, ale přesto jako něco, co existuje z dobrých důvodů. Chceme naznačit, že kolem vědy se budou vždycky kupit otázky, ke kterým se sama věda nehlásí, na které je ale přesto třeba hledat odpovědi. Jsou to třeba otázky, které jsou pro vědu příliš vágní či nejasné, otázky, které nelze vměstnat do žádné jednotlivé vědy, otázky, které týkají třeba samotných předpokladů dělání vědy atd. Filosofie má tedy na rozdíl od vědy tendenci být poněkud nepřehledná a různorodá. Hosté: JAROSLAV PEREGRIN VLADIMÍR SVOBODA
-
Amazonští indiáni, 2. část. Science Café 3. 10. 2009
24/01/2012 Duração: 01h24minZáznam Science Café o životě amazonských indiánů. Život, zvyky, kultura a mýty amazonských indiánů. O kmenech žijících hluboko v pralesích Amazonie, k nimž však už bohužel částečně proniká naše civilizace, vyprávěl etnograf a cestovatel MNISLAV ZELENÝ - ATAPANA. Jeho partnerem v diskusi byl herec JAROSLAV DUŠEK.
-
Amazonští indiáni, 1. část. Science Café 3. 10. 2009
24/01/2012 Duração: 01h30minZáznam Science Café o životě amazonských indiánů. Život, zvyky, kultura a mýty amazonských indiánů. O kmenech žijících hluboko v pralesích Amazonie, k nimž však už bohužel částečně proniká naše civilizace, vyprávěl etnograf a cestovatel MNISLAV ZELENÝ - ATAPANA. Jeho partnerem v diskusi byl herec JAROSLAV DUŠEK.
-
Kolapsy Civilizací. Science Café 8. 9. 2009
24/01/2012 Duração: 02h35minZáznam Science Café o kolapsech civilizací. Jaké jsou příčiny kolapsů civilizací? Je možné kolapsu předejít? Existuje dnes univerzální civilizace? Hrozí nám módní "střet civilizací"? Hosté: MIROSLAV BÁRTA, Český egyptologický ústav PETR POKORNÝ, Archeologický ústav AV ČR P.S. A jak může dopadnout naše civilizace? Miroslav Bárta rozhovoru pro VTM Science říká: "Například staroegyptský stát před svým kolapsem ve třetím tisíciletí před Kristem v mnohém připomínal problémy, s nimiž se potýkáme nyní."
-
Fytoremediace. Science Café 9. 6. 2009
24/01/2012 Duração: 01h39minZáznam Science Café o fytoremediaci – čištění životního prostředí za pomoci rostlin. Mohou rostliny-“čističky“ nahradit drahé mechanické čištění půdy? Jak dlouho proces čištění trvá? Které rostliny se pro čištění hodí nejvíce? Co se děje s rostlinami poté, když znečištěný prostor vyčistí? Jaké jsou výhody a nevýhody fytoremediace? Co vůbec víme o této schopnosti? Jak je tato metoda využívaná v České republice? Jak jsou využívany rostliny v zahraničí například pro čištění vzduchu kolem dálnic? Hosté: Tomáš Vaněk a Radka Podlipná ze společné laboratoře Ústavu experimentalní botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby
-
Exoplanety. Science Café 12. 5. 2009
24/01/2012 Duração: 01h59minZáznam Science Café o exoplanetách. Kdy najdeme novou Zemi? Jak probíhá výzkum tak vzdálených objektů? Co o nich zatím víme? Hosté: Jakub Rozehnal, Štefánikova hvězdárna v Praze Stanislav Poddaný, Astronomický ústav Univerzity Karlovy
-
Magnetorecepce u zvířat. Science Café 14. 4. 2009
24/01/2012 Duração: 01h26minZáznam Science Café o magnetorecepci u zvířat. Jak se zvířata orientují v přírodě? Jak využívají principu magnetorecepce? O těchto otázkách diskutovali přední čeští odborníci: Pavel Němec, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Jaroslav Červený, Česká zemědělská univerzita. Anotace našich hostů: Mnoho organizmů používá magnetické pole Země pro svou orientaci. Některé bakterie jsou schopny syntetizovat magnetit a pasivně se natáčet do směru magnetického pole. U řady bezobratlých (např. u hmyzu, měkkýšů nebo korýšů) a u zástupců všech velkých skupin obratlovců byla demonstrována schopnost aktivně se orientovat magnetickým kompasovým smyslem. V poslední době navíc získáváme čím dál více science_cafe_magnetorecepce_web5důkazů o existenci „mapového smyslu“, tedy o jakési přírodou vynalezené GPS navigaci. Jakými mechanizmy magnetické pole Země živočichové vnímají? Jakým způsobem magnetickou informaci využívají? Co o magnetorecepci víme, co nevíme a jak se dozvědět více?
-
Výzkumy CERN. Science Café 10. 3. 2009
24/01/2012 Duração: 02h44minZáznam Science Café o aktuálních výzkumech CERN z 10. 3. 2009 Podtitul setkání zní „Andělé a démoni aneb fikce a skutečnost o CERN“. Hosté představí některé z unikátních projektů CERN, které je špičkovým evropským pracovištěm. Experiment ATLAS přiblíží Jiří Chudoba. Druhý z hostů, Vojtěch Petráček, se zase účastní LHC experimentu ALICE, který se specializuje na srážky těžkých jader. Jaké důsledky pro náš život mohou mít výzkumy CERN? Nakolik se liší fantazie umělců od výzkumné reality?
-
Umělá inteligence. Science Café 13. 1. 2009
24/01/2012 Duração: 02h59minZáznam Science Café z 13. 1. 2009 o umělé inteligenci. Přednáška a diskuse o schopnosti učení a adaptace jednoho ze základních rysů (umělé) inteligence a o příkladech učení inteligentních softwarových agentů a robotů. Hosté: Roman Neruda, Ústav informatiky Akademie věd ČR Lukáš Ferkl, ředitel pro výzkum a vývoj, Feramat Cybernetics
-
Nanotechnologie. Science Café 9. 12. 2008
24/01/2012 Duração: 01h32minZáznam Science Café o nanotechnologiích. Nanotechnologie se řadí k nejvíce diskutovaným technologiím současnosti. Jaké jsou možnosti, budoucnost a rizika nanotechnologie? Jaký je vývoj a výzkum u nás? Je opravdu tam dole tolik místa? Hosté: RNDr. Jan Kočka, DrSc, zástupce ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR pro aplikovaný výzkum, vedoucí oddělení tenkých vrstev a člen řídící rady Czech-Nanoteam. RNDr. Antonín Fejfar, CSc., vedoucí vědecký pracovník a člen Czech-Nanoteam.
-
Výzkum Marsu. Science Café 11. 11. 2008
24/01/2012 Duração: 01h54minZáznam prvního Science Café, které proběhlo 11. 11. 2008 a věnovalo se výzkumu Marsu. V úterý 11. listopadu 2008 probělo v Praze historicky první Science Café v České republice – tématem byl výzkum Marsu. Zaplněný salónek Kavárny 3+1 naslouchal zajímavému vyprávění našich odborných hostů, kterými byli Jiří Dušek (ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně) a Jakub Rozehnal (ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze). Jiří Dušek seznámil návštěvníky Science Café se zvláštnosti planety, Jakub Rozehnal přiblížil fungování sond, které Mars prozkoumávaly. V následné příjemné debatě se dostalo i na otázky lidské posádky na Marsu či na původ slova Marťan. Dvouhodinové setkání natáčel Český rozhlas Leonardo, který bude zkrácený záznam večera také vysílat. Děkujeme za podporu všem, kteří realizaci prvního Science Café umožnili – hostům, partnerům a samotným návštěvníkům. Těšíme se naviděnoumv prosinci – sledujte naše stránky pro aktuální informace.
-
Svět Magnuna Václava Cílka. Science Café 14. 12. 2010
22/01/2012 Duração: 01h20minZáznam Science Café z 14. prosince 2010, na kterém vystoupil Václav Cílek, ředitel Geologického ústavu AV ČR, publicista a popularizátor vědy. Téma jeho vystoupení zní trochu tajemně – „Bláznivý svět – svět Magnuna„.
-
Létající nanolaboratoře. Science Café 8. 11. 2011
22/01/2012 Duração: 01h45minZáznam Science Café z 8. 11. 2011 s Michalem Fárníkem z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Host listopadového pražského Science Café, Mgr. Michal Fárník, Ph.D., DSc., se zabývá výzkumem klastrů a nanočástic. Klastry připravené v laboratoři v tzv. molekulových paprscích ve vakuu představují ideální systémy, na kterých lze zkoumat, jak probíhají chemické reakce mezi jednotlivými molekulami na detailní úrovni –proto je nazýváme létajícími nanolaboratořemi. Jako nástroj tohoto výzkumu slouží laserové záření.
-
Co (ne)dokáže genetika? Science Café 10. 5. 2011
22/01/2012 Duração: 02h08minZáznam Science Café o forenzní genetice z 10. 5. 2011. Zajímá vás, jak se identifikují kosterní pozůstatky a jak spolehlivá je forenzní genetika? Nebo pátráte po genetických kořenech svého rodu? Pak je toto Science Café určeno právě pro vás. Hosty byli absolventi Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D. a RNDr. Martin Pospíšek, Ph.D. Hovořili o tom, jak lze identifikovat pachatele trestných činů pomocí analýzy DNA nebo jak se genetika prolíná s řadou jiných oborů. A také se dozvíte, že se z genetiky stává byznys, který s sebou nese rizika zneužití citlivých osobních údajů.
-
Jak si jdeme pod nos? Science Café 13. 12. 2011
22/01/2012 Duração: 02h11minZáznam Science Café o roli tělesné vůně v našem životě, 13. 12. 2011 kavárna Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky. Mgr. Pavlína Lenochová se zabývá čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy. V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začíná s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně.