Element Podcast Hradec Kralove

Úzkosti a jejich lidé 3. - Smích léčí a vděčnost je důležitá. Všichni to víme, a přesto to v boji proti úzkosti tak málo využíváme. Dobrým příkladem nám může být apoštol Pavel, který nás k radosti opakovaně vyzývá. Kdybychom sami sebe nebrali tak vážně a zaměřili se radši na lidi kolem, třeba by byl život hezčí a radostnější.

Úzkosti a jejich lidé 2. - Přirozenou touhou člověka je vypadat dobře, být oblíbený, zapadnout. Někdy se ale otázkou, co si o nás myslí druzí, zaobíráme až moc a jsme tak na nejrychlejší cestě, abychom zapomněli na to, co si o nás myslí Bůh. Může se pak snadno stát, že neuděláme věci, které bychom udělat mohli nebo měli.

Úzkosti a jejich lidé 1. - Všichni máme v životě oblasti, které nám dělají starosti. V Bibli se ale píše, že se nemáme bát a strachovat, ale za všechno se modlit. Co kdybychom modlitbu nechápali jako poslední obrannou linii, ale naopak první útočnou? Co kdybychom negativní myšlenky nahradili Boží pravdou? Třeba by pak Boží pokoj střežil naši mysl.

Host v Elementu 1. - Když Ježíš posílá své učedníky do celého světa, slibuje jim moc Ducha svatého. Jeho moc je jako dynamit, otevírá cestu tam, kde není. Žijeme v časech žně, i když se tak možná necítíme. Co když nás ale Bůh vyšle na svou žeň se svou explozivní mocí?

Oxygen 24 | Papírové stěny a žáby na prameni 2. - Žába na prameni je česká ustálená fráze vyjadřující konkrétní příčinu působící, že se něco dlouhodobě nedaří, nebo na první pohled skrytého, trvale působícího škůdce. Někteří z nás mají dlouhodobě takovou žábu – konkrétní příčinu ve svém životě. Tahle pomyslná žába dusí potenciál – pramen jejich modlitebního života. Může to být zaneprázdněnost, úzkost, přílišné spoléhání se na sebe, netrpělivost, výmluvy, racionalita, lhostejnost.

Oxygen 24 | Papírové stěny a žáby na prameni 1. - Některé naše životní situace jsou jako zeď. Zdají se být pevné, mohutné a nepřekonatelné. Jak vidíme v příbězích Hagar, Elíši a Izraele, možnosti každého člověka někde končí. Hranice našich možností se stávají opravdovou školou modlitby - tam, kde končíme my, často začíná Boží jednání. Bůh začíná tím, že nám otevírá oči, abychom viděli jeho realitu. Některé naše životní situace jsou jako zeď. Ano, můžeme uhnout, odbočit, ale co když cena za tento krok je příliš vysoká? Naplnit Boží vůli někdy znamená neuhnout, projít – s Boží pomocí.

Ctnosti a neřesti komunity 2. - Seznamy ctností (co chválíme, rozvíjíme a podporujeme) a neřestí (co naopak potíráme, protože to vztahy v komunitě ničí) je dobré pojmenovat, jen tak se díky tomu můžeme orientovat v tom, co je důležité. Poté, co jsme se podívali na komunitní neřesti, jsou na řadě ctnosti, které Pavel nazývá v listu Galatským jako ovoce Ducha. Zatímco skutky těla nás pohlcují a vedou nás ke vzájemnému požírání, ovocem Ducha se nasytíme, plně a čerstvě. Kdybychom měli před sebou plnou mísu ovoce, nepotřebovali bychom žádný zákon, pravidla ani přikázání. Duch by řídil náš život, my bychom byli šťastní pasažéři. Jako komunita Elementu přidáváme mezi naše ctnosti také svobodu, pokoru, otevřenost, štědrost a konzisentnost.

Ctnosti a neřesti komunity 1. - Každá komunita, každá skupina lidí, má své vyřčené i nevyřčené seznamy toho, co je povoleno a co je zakázáno. Někdy jsou to banality, mnohem důležitější jsou ale vnitřní znaky, charakterové záležitosti nebo postoje. Seznamy v Bibli důležité, jako například seznamy přikázání, duchovních darů, přijatelného chování, charakterových vlastnosti křesťanských vedoucích. Asi nejzajímavější pasáž se seznamy najdeme v dopisu apoštola Pavla do Galácie, kde se zabývá skutky těla a ovocem Ducha. Neřesti a ctnosti. Každá místní církev má své hodnoty, které prosazuje jako ctnosti, a hodnoty, které jako neřesti potírá. Neřesti jsou skutky těla, které házíme do pomyslného odpakového koše. Mezi tyto hodnoty patří v Elementu především předuchovnělost, manipulace, pomluvy a rasismus.

Píseň Vánoc | Advent 2023 4. - Vánoční příběh se neudál v prostředí idylické euforie a zasněžené čisté krásy. Ne. Ten příběh začal uprostřed násilné okupace, kdy si silnější národ vyžadoval poslušnost křížem a mečem. Po Ježíšově narození se pak krutý místní vládce rozhodne vypořádat si konkurenta tak, že zabije desítky nevinných dětí. Vánoční příběh je příběh radostí a naděje, ale ne v euforii, nýbrž v hrůze krve a násilí. Uprostřed násilí přichází Bůh jako dítě. Proto máme rádi symboly: Betlém s jesličkami. Světla, která prozařují temnotu. Dárky, které odrážejí ten největší dar pro lidstvo. Přání pokoje, navzdory utrpení, válek a smrti tohoto světa. A písně… Koledy jsou všudypřítomné, a možná proto už jejich obsah a text neslyšíme. Jsou nám familiární, a přitom zvláštně neznámé.

Píseň Vánoc | Advent 2023 3. - Lukášovo vyprávění o narození Mesiáše je plné malých příběhů vsazených do velkého příběhu. Takto Ježíšova rodina potkává v chrámu dva staré lidi, čekající na naplnění zaslíbení: Simeona a Annu. Simeon je vlídný, očekává útěchu a potěšení Izraele. Nadšeně přivítá Ježíše jako spásu Izraele a světlo světa. Zároveň připravuje Marii na meč, který projde jejím srdcem. Světlo a sláva přichází s bolestí. Vykoupení a spása člověka není wellness, ani zenový balanc vesmíru, nic ve stylu: “Ať jsou všechny bytosti štastné.” Ne! Je to draze zaplacené vysvobození člověka z temnoty, ze zaklíněnosti našeho srdce – ve kterém dáváme průchod zlu a zlo také sami plánujeme a konáme. Poté potkávají ženu, která je v chrámu „doslova doma“. Anna, vdova po drtivou většinu svého života. Její stav odrážel osud Jeruzaléma, nazvaného proroky vdovou. Byla živým důkazem toho, že životní ztráta nezastaví radost evangelia. Simeon i Anna měli ve svém životě živou a činnou víru a očekávali na Boha. Chvalozpěv těcht

Píseň Vánoc | Advent 2023 2. - Matouš ve svém evangelium píše o mudrcích z východu, kteří přinesli drahocenné dary. Lukáš naopak obrací pozornost k poníženým a chudým. Ve chvalozpěvu Marie Bůh svrhává mocné a povyšuje ponížené. Pozvedá každého, kdo upadl. Není tedy vůbec divu, že první lidé, kteří Mesiáši uslyší, nejsou mocní a bohatí, ale naopak chudí a bezvýznamní. Jsou to chudí pastýři, kteří zažijí andělské navštívení a jejich chvalozpěv. Historie izraelského národa je historií poutníků. Vydávali se na nová místa. V pustinách rozdělávali ohně, vytáhli nástroje a zpívali do noci. Proto by nás nemělo ani udivovat, že se andělé zjevují právě tam – pod hvězdnou oblohou. Pod nebesy. Jsou to právě židovské písně a chvalozpěvy, které nás obrací ke všemu stvoření. Když totiž zpíváme, nejsme nikdy sami. Je tu zvuk, melodie, echo celého stvoření. Andělské zástupy. Některé z nás ale žel písně opustily. Je čas pro novou píseň.

Píseň Vánoc | Advent 2023 1. - Letošní Advent v Elementu vychází z Lukášova evangelia. Společně se inspirujeme postavami, které pozvedaly svůj hlas k oslavě Boha. Příběh narození Krista je plný lidských i andělských chvalozpěvů. Přirozených i nadpřirozených momentů. Lukáš vypráví velký příběh narození Spasitele, ale začíná tichým zoufalstvím – lidským trápením v podobě neplodnosti, kterou si náboženská kultura té doby vykládala jako viditelný důkaz chybějící Boží přízně. Na pozadí velkého příběhu Bůh také vykupuje malé příběhy. Je to proto, že beznaděj je pokušení se vším všudy. A naopak, radost není emoce, je to nebeská kvalita. Radost a útěcha je základním rysem všech vánočních písní.

Zkratky 2. - K úspěchu nevede primárně talent, ale vytrvalost. Vytrvalost v malých obyčejnostech, které spojujeme dohromady a konzistentně opakujeme. Ať už ve sportu, hudbě, vztazích, ale i našem životě s Bohem. Velký nepřítelem duchovního rozvoje nejsou pochybnosti a těžkosti, ale naše pohodlnost. Krista ale nalézají ti, kdo jej skutečně hledají a ne ti, kdo si jej domýšlejí a hledají zkratku.

Zkratky 1. - Anotace: V různých oblastech života kráčíme po různých cestách a na každé z nich se nám čas od času nabízí zkratka. Jako lidi zkratky využíváme, abychom ušetřili čas nebo energii. Ne každá zkratka ale vede k našemu cíli a ne každá z nich nás tam dovede v neporušeném stavu. Tak jak poznat, kterou zkratkou se vydat a které se raději vyhnout?

Bůh je... 5. - Hledání nevyhnutelně patří do procesu duchovního růstu: Ježíše vlastníme – ztrácíme jej – nalézáme jej – přehodnocujeme své představy o něm – rosteme. Modly se nepohybují. Vždy je najdete tam, kde jste je nechali. Ale živý Bůh se občas z důvěrně známých míst vytratí. Když si myslíme, že ho máme v hrsti, že jsme to pochopili, že ho můžeme ovládat, tak ho ztratíme. Stejně jako kaleidoskop, pootočí svou přítomnost a my ho musíme hledat nově. Nikdy nemůžeme přestat hledat. Provázení je významným rysem Božího charakteru. Budeme mít odvahu nechat se tímto Průvodcem vést? Pak zjistíme, že Bůh je… a odměňuje se těm, kteří ho hledají.

Bůh je... 4. - Ježíšovi kritici si uvědomovali, že výroky, kterými svá uzdravování doprovázel, nelze chápat jinak než prohlášením božského statusu. Zároveň platí, že neuzdravoval jen proto, aby něco dokazoval. Jeho hlavní motiv byl soucit. Naplňuje tak očekávání, že Bůh je pohnut soucitem a přináší tělesnou nápravu. Přesto ale Boží léčení není jen čistá tělesná medicína. Má svou duchovní či duševní část. Ježíšova léčba je celková, holistická, vnitřní i vnější. I na pohled zdravý člověk může být vnitřně nemocný, například hříchem. Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. V západní církvi máme tendenci vidět hřích spíše jako právní problém. Je to provinění, přestoupení, zločin, a zaslouží si trest. Východní církev vnímá hřích spíše jako nemoc, a Ježíše jako velkého léčitele. Nevnímali ho jen jako právní problém, ale jako nemoc duše, která potřebuje zásah Léčitele. Bůh léčí, protože je vždy na straně života.

Bůh je... 3. - Slovo Spasitel se dnes moc nepoužívá, a když ano, tak v jiné perspektivě. Spasitel ovšem znamená zcela civilně Zachránce. Bůh zachraňuje neustále, je to v jeho přirozenosti. Jedna z velkých změn v křesťanském přístupu ke spasení bylo uvědomí si, že Ježíš nás přišel také zachránit před námi samotnými, naši přirozenou ochotou ke zlému, před naším egem, které se chce vždy prosazovat a dělat ze své zkušenosti měřítko pro celý svět. Proto s posvátnou úctou uvádíme svou spásu ve skutek. Když říkáme o Bohu, že je Spasitel, říkáme tím, že je někým, kdo nás zachraňuje, osvobozuje, vykupuje a zachovává.

Bůh je... 2. - Je Bůh Stvořitel, protože stvořil svět, nebo stvořil svět, protože Stvořitel? Pokud mluvíme o Stvořiteli proto, že stvořil svět, pak to evokuje představu, že Bůh byl sám, když nebylo nic. Jednoho dne si řekl, že je to nuda a stvořil svět. Pokud mluvíme o Bohu jako věčném Stvořiteli, pak to znamená, že Bůh vždy tvořil a stále dělá nové věci. Bůh tvoří nové cesty a novou budoucnost, tvoří nové světy. Pak se vkrádají otázky: Je náš svět jediný svět, který stvořil? Co všechno jiného ještě stvořil? A co tvoří právě dnes?

Bůh je... 1. - Většina definic, které o Bohu používáme, působí jako popis fyzikálních zákonů z doby newtonské fyziky. Dá se najít způsob, jak o Bohu mluvit v době kvantové fyziky? Ve světě newtonovské fyziky je nejdůležitější formulovat správné zákony. Ve světě kvantové fyziky je mnohem důležitější poznat vzájemný vztah.  Náboženství postavené na stabilitě a nepohnutelnosti nemůže být připraveno na kosmický pořádek založený na změně. A na vztahu. Protože Bůh se zjevuje především ve formě vztahu. Podle Jana, Bůh je láska. Ježíš představuje Boha jako Abbu, tatínka. Ducha nám představuje jako Parakléta, utěšitele a průvodce. Obojí je silně vztahové. Proto by obraz vztahového Boha měl být tím nejdůležitějším obrazem, který máme před očima, když tvrdíme: “Bůh je…”

Podzim v Elementu 2023 2. - Příběh ženy s krvotokem patří mezi nejznámější evangelijní příběhy uzdravení. Ještě mnohem více ovšem vynikne jeho srovnání s větším příběhem okolo. Ježíš je na cestě do domu bohatého muže, jehož dvanáctiletá dcera umírá. Na cestě ho zastaví víra bezejmenné chudé ženy, která dvanáct let trpí krvácením. Je sama v kultuře, která vyžaduje mužské ochránce. Ježíš ji uzdravuje nejen fyzicky, ale i vnitřně - nazývá ji dcerou.