Na Vln Podnikání

Legenda praví, že Isaac Newton objevil gravitační zákon, když seděl pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Podnikateli Paulu Tesarovi spadlo na Floridě na hlavu něco podstatně většího – leguán. I proto loni své softwarové studio přejmenoval po tomhle zvířeti na Iguana Technology. V podcastu Na vlně podnikání jsme si povídali o tom, proč v USA zběhl ze studií medicíny k programování, jaké to bylo budovat v USA a EU technologický byznys, v čem všem se život v Česku a za oceánem liší a samozřejmě i o byznysu jeho vývojářského studia, mezi jehož klienty patří třeba Nestlé, E.on Drive, nebo zprostředkovatel pronájmu karavanů Campiri.A co se ještě dozvíte?Jaké jsou hlavní rozdíly a výzvy při budování technologických týmů a startupů v USA a EU?Co považuje za aktuální technologické trendy a jaký je podle něj potenciál AI?Jakých fuckupů se v podnikání dopustil?Jak se to stalo, že se z Pavla Tesaře stal Paul Tesar?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Petr Rýdl s manželkou Janou jsou typickým příkladem lidí, kteří dlouhá léta pracují v korporátu, ale dlouhodobě zvažují, že by si chtěli vyzkoušet vlastní podnikání. A že si jednou splní svůj sen. Jen dlouho nevědí, co by to mělo být. Nakonec byla u rozjezdu jejich byznysu náhoda. Před šesti lety koupili školu vaření Ola Kala, kam Petr před tím chodil jako klient. Byť – jak říká – sám vůbec není zdatným kuchařem. „Věděli jsme, že se nechceme spojit s nějakým produktem, ale že by to mělo být něco ve službách, něco spojeného s kvalitním servisem,“ vysvětluje Rýdl v podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Co znamená v češtině Ola Kala a co má tohle slovní spojení společného s vařením.Proč Petr Rýdl před lety zavedenou školu vaření v centru Prahy koupil.Co byl dosavadní největší risk při vlastním podnikání a v čem se to odlišuje od zaměstnání a práci pro jiné.Na jaké klienty se Ola Kala orientuje a co je nejdůležitější pro to, aby se je podařilo oslovit.O jaké typy kurzů je největší zájem, jak se to mění

Ondřej Hlaváč se společně s kamarádem Lukou Budíkem posledních několik let věnovali automatizaci v zákaznické péči či datové analýze. Když pak přemýšleli, kam se posunout dál, napadlo je využít automatizaci a umělou inteligenci v oblasti práva. Vznikl tak startup Advomate, který pomáhá právníkům pracovat efektivněji díky automatizaci právních procesů jako je tvorba rešerší, revize dokumentů nebo práce s předpisy a judikaturou. Povídali jsme si o tom, co všechno jejich nástroj dokáže, na jakých principech funguje, jak moc usnadňuje právníkům práci a jak by se díky umělé inteligenci mohla proměnit celá právní profese.Co se ještě dozvíte?Nakolik lze umělé inteligenci důvěřovat a do jaké míry je nutné ji kontrolovat?Jak se k využití umělé inteligence staví samotní právníci?Jaké jsou další možnosti využití AI v právu?S jakými překážkami se v byznysu nejčastěji setkávají?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Žádná jiná lihovina v Česku nedosahuje takových prodejů jako tuzemák. Navíc je poptávka dlouhodobě stabilní, netrpí výkyvy jako jiné lihoviny. „Chceme tuzemák dlouhodobě udržet na trhu. Určitě nikdy neskončí tím, že by nechutnal, že by ho lidé přestali pít a nahradili ho jinou lihovinou,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý. Firma je po Božkovu jeho druhým největším výrobcem. „Receptura tuzemáku je stejná od poválečných let. Začali jsme na etiketu dávat plachetnici, protože klasický rum byl spojený s námořníky,“ dodává Nejedlý. Přestože lidé znají nejvíc právě tuzemák, portfolio likérky je mnohem širší. Firma na sebe upozornila třeba ginem, který uvedla na trh pod značkou Ibalgin. Je také největším výrobce absintu na světě.A co se ještě dozvíte?Jakou část výroby v likérce Fruko-Schulz tvoří tuzemák a kde všude se pije, jaké další lihoviny v Jindřichově Hradci vyrábějí.Jak se za poslední desetiletí změnily chutě Čechů a jak ve Fruko-Schulz vymýšlejí nové příchutě.Co nyní pijí mlad

Od vzniku bitcoinu už uplynulo patnáct let. Štěpán Uherík, finanční ředitel SatoshiLabs a kryptopeněženky Trezor, říká, že bitcoin za tu dobu prokázal, že má smysl. „Potřeba decentralizovaných peněz, které nejsou řízeny státem, se potvrdila. Za těch patnáct let nebyla nalezena žádná chyba v bitcoinové síti, která by způsobila nějaký fatální kolaps celé technologie,“ říká Uherík. Navíc se podle něj vytvořila kolem bitcoinu masa lidí, která ho nejen používá, ale současně dokázala proniknout do jeho filozofické podstaty. V následujících 15 letech podle Uheríka potvrdí bitcoin tezi, že jde o digitální zlato. „Nečekám, že se za něj začnou běžně kupovat rohlíky v samoobsluze, byť je to technicky možné a bitcoin to dokáže. Měl by být nezávislým decentralizovaným aktivem a de facto digitálním zlatem. Něco, čemu lidé důvěřují, co si můžou kryptograficky prověřit, co můžou držet a je to nezabavitelné,“ říká Uherík. Podle něj ale zapomínáme na to, že svoboda obecně, svoboda podnikání i svoboda transakcí je to, co pomohl

Startupová bublina, kterou jsme ve světě i v Česku zažili během covidu, sice splaskla, nové mladé firmy však stále vznikají. A ti nejlepší zakladatelé umějí získat kapitál za podmínek, které jsou pro ně přijatelné. „Panuje tu nyní racionálnější prostředí, ale nám to vyhovuje,“ říká partner venture kapitálového fondu Kaya Martin Rajčan. Fondy podle něj kapitál mají a hledají příležitosti, které mohou uspět v horizontu 10 až 15 let. Nezávisle na současné situaci. „Jsme dlouhodobí investoři. Neumíme předpovědět nejbližších 18 měsíců, ale víme, že za pět deset let tyto technologické firmy budou úspěšně. Některé z nich, ne všechny. A na to sázíme,“ říká Rajčan.A co se ještě dozvíte?čemu se venture kapitálové fondy aktuálně věnují a zda už se po loňském propadu objevují nové příležitosti k investicímv čem je současná situace pro zakladatele start-upů lepší než během covidové bubliny a zda se změnil přístup investorůjaké nové obory a příležitosti se pro venture kapitálové fondy objevily a na jaké sektory sází Kayaja

Česko je v Evropě jednou ze zemí, kde je pořízení vlastního i nájemního bydlení nejméně dostupné. Změnit v tomto ohledu situaci k lepšímu se již pár let snaží společnost Dostupné bydlení České spořitelny. S jejím šéfem Markem Blahou jsme si povídali, proč se v České spořitelně vůbec rozhodli pustit do výstavby dostupného bydlení, jaké projekty už rozjeli, kolik jich ještě chystají a pro koho bude bydlení se zvýhodněnými cenami nájmů určeno. A probrali jsme i nejnovější vládní program podpory tohoto typu bydlení, který před pár dny představil premiér Petr Fiala.Co se ještě dozvíte?O kolik bude nájemné v dostupném bydlení nižší v porovnání s tím tržním.Kolik plánuje Česká spořitelna do podpory dostupného bydlení investovat.Jaké jsou negativní společenské dopady špatné dostupnosti bydlení.Kde vzít finance na stavbu desítek tisíc potřebných dostupných nájemních bytů.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Do prostředí bojových sportů, kde se bojovníci v osmiúhelníkové kleci snaží jeden ze druhého vymlátit duši Petr Filipec na první pohled moc nezapadá. Štíhlý mladý muž s vizáží intelektuála přesto už pár let působí jako výkonný ředitel Oktagon MMA, největší organizace, která v Česku a na Slovensku pořádá turnaje bojových sportů. Povídali jsme si s ním o tom, jak funguje byznys Oktagonu, jak se mu vydařila expanze do Německa a Velké Británie, do jakých dalších zemí by se Oktagon mohl vypravit, a samozřejmě i o velkých turnajích, které bude v nejbližší době pořádat. Co se ještě dozvíte?Kdo jsou diváci Oktagonu a jak se liší v jednotlivých zemích.Jaký Oktagon očekává letos hospodářský výsledek.Jak se pohybují příjmy zápasníků a kolik lidí je v Česku a na Slovensku schopno uživit se MMA.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Psal se rok 1993, když Eduard a Miroslav Poncovi založili společnost Betonpres vyrábějící betonovou střešní krytinu. Z původně lokální firmy, kdy tašky vyráběli ručně ve třech lidech,se podnik změnil v celorepublikového dodavatele. S bratry jsme si povídali o tom, jak se firma i jejich obor podnikání změnil za poslední tři dekády a probrali jsme třebva i to, jak se podniká ve firmě, kde působí nejen jejich manželky, ale i čtyři jejich synové.A co se ještě dozvíte?Kdy se firma dostala na hranu existence a jak se ji podařilo zachránit.Jak obtížné je sehnat v současnosti zaměstnance?Jaký je současný stav stavebního sektoru.Jak se to stalo, že byli včas připraveni na energetickou kriziTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Nábytkářská firma Profil Nábytek z Humpolce by se dala považovat za prototyp rodinné firmy. Založili ji před 33 lety čtyři nadšenci - truhláři. Nejprve vyráběli okna, dveře či schody a postupně se propracovali k různým druhům nábytku. Ve firmě nyní pracují i jejich děti. A to na různých pozicích, od architektů po obchod. "Jsme čtyři, máme čtyři rodiny a dohromady třináct nástupníků. Vyzkoušeli jsme různé kombinace, nakonec jsme se rozhodli angažovat výkonného ředitele a dali jsme mu vizi, kam firmu dovést," říká František Čermák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy. Profil Nábytek dodává do kanceláří, nemocnic, hotelů, velkých showroomů i dalších prostor. Vybavili třeba i Muzeum Jana Husa v Kostnici či Národní filmový archiv. A co se ještě dozvíte?- co je nutné splnit, aby byl design i nábytek nadčasový, a jak dlouho by nábytek měl sloužit- jaké jsou hlavní trendy, které se nyní v designu a v nábytku prosazují- s jakým dřevem Čermák rád pracuje a v čem se jednotlivé druhy dřeva liší- kde všude lze najít náb

Vystudoval zdravotní školu, pak dělal nějakou dobu svářeče, aby nakonec zakotvil v čele rodinné firmy MK Lůžkoviny, která prodává bytový textil. Kariérní cesta Jakuba Kalvody je sice poněkud klikatá, na každém kroku ale sbíral zkušenosti, které se mu nyní zúročují. Během pár let dokázal obrat malého rodinného podniku více než zdesetinásobit. Jak se mu to podařilo, kolik úsilí to stálo, co se povedlo a jakých chyb se dopustil, o tom všem i mnohém dalším jsem si povídali v dalším díle našeho podcastu Na vlně podnikání.  A co se ještě dozvíte?Jak se mu daří budovat společnost bez investorů.Jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podnikání.Jak se podniká v textilním průmyslu v Česku.Proč je v Česku tak málo textilních dílen a proč si přesto troufají otevřít svou vlastní.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Šárka Litvinová sice vystudovala orientalistiku, věnovala se hindštině, ale téměř celý profesní život zasvětila firmě Asiana. S manželem ji založili začátkem 90. let a nejvíc se proslavili portálem Letuška.cz, díky němuž naučili Čechy nakupovat letenky na internetu. Prodej letenek se však za ta léta hodně proměnil. "Usilujeme o to, aby to klient nevnímal, ale je to změť obrovského chaosu. Chybí jakási konsolidovanost, standardy. Každá letecká společnost to má jinak," říká Litvinová. Vedle povídání o byznysu přišla v tomto díle podcastu řeč i na Indii.A co se ještě dozvíte?- jak moc paní Litvinovou po 30 letech ještě podnikání baví a jak si v rodinné firmě rozdělili kompetence- jak ve firmě se stovkou zaměstnanců řeší nástupnictví a kdo má při rozhodování o strategii poslední slovo - v čem se v průběhu let změnil nábor nových pracovníků, co je při hledání nových lidí nejdůležitější- do jaké míry se proměnil způsob prodeje letenek na internetu a podle čeho se lidé při výběru rozhodují- jaký je výhled na letošní

Když před více než třiceti lety začínali rodiče Petry Vránové s pražením ořechů, neměli ještě ani jednoho zaměstnance. Jeli tehdy nepřetržitým provozem a u pražícího stroje se střídali po dvanácti hodinách. Dnes je jejich podnik Alika z Čelčic vůbec největší pražírnou ořechů ve střední Evropě, zaměstnanců má desítky a každoroční obrat ve stovkách milionů korun. Jak se povedlo něco takového vybudovat na zelené louce, jak těžké bylo předání firmy do rukou dvou dcer, či o plánech tohoto podniku do budoucnosti jsme si povídali s generální ředitelkou firmy Alika Petrou Vránovou v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Odkud oříšky a arašídy dovážejí?Jak odlišné jsou, pokud jde o pražené ořechy, chutě Čechů, Němců, či Švédů?Jak těžké je sehnat zaměstnance a nakolik firmě pomáhá automatizace a robotizace?Jaké ořechy jsou nejdražší a nejvzácnější?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Je třeba splnit hodně podmínek, aby kavárna uspěla. Zcela klíčové je však umístění. Jan Janák, spolumajitel sítě kaváren CrossCafe, říká, že podniky musejí být přímo na trasách, kudy lidé chodí. Pokud nejsou, lidé k nim nezahnou. "I padesát metrů může být daleko," říká Janák. V podcastu Na vlně podnikání mluví i o tom, proč si v jeho kavárnách lze koupit také polévky a teplá jídla. Nyní je CrossCafe v devíti městech, Janák však plánuje expanzi do řady dalších. Chce více rozhýbat i franšízový koncept. Právě hledá lepší model, jak k franšízantům přistupovat.A co se ještě dozvíte:- proč se jako provozovatel několika restaurací rozhodl před 17 lety zkusit štěstí v kavárenském byznyse- kam kavárenský byznys směřuje a zda v českých městech převládnou kavárenské sítě nad samostatně fungujícími podniky- jak se mění chování zákazníků a v čem jsou nyní náročnější- zda patří návštěva kavárny k věcem, které si lidé odepřou jako první, nebo naopak až jako poslední- a kde leží hranice, kolik jsou lidé za kafe ochotni plati

Začít krátce po pádu komunistického režimu prodávat v Česku sypaný čaj z celého světa nezní zrovna jako dobrý byznys plán. Češi byli tehdy zvyklí rozeznávat maximálně černý, zelený či bylinný čaj a většina z nich vůbec netušila, co to sypaný čaj je. Navzdory počátečním komplikacím se Petru Zelíkovi a jeho firmě Oxalis podařilo uspět. Dnes Petr Zelík provozuje největší síť obchodů se sypaným čajem v Česku a jeho firma loni oslavila třicet let existence. Jak těžké bylo naučit Čechy pít ty nejkvalitnější světové čaje, jak se měnily jejich chuťové preference a kolik čaje se v Česku vlastně vypije? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali v dalším dílu našeho podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Jak se pozná kvalitní čaj?Jaký nejlepší a nejhorší čaj Petr Zelík pil?Jaké čaje Češi pijí nejraději?Jak Oxalis přežil covid, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi? A jaké má plány do budoucnosti?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou.A co se ještě dozvíte:- jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence- co může pomoci s chlazením datových center- proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl- jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie- co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne- v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co mus

Prorazit v oblasti módy není jednoduché. Trendy se rychle střídají, jejich tempo a podobu určují vesměs velké značky. Martin Kůs a Ondřej Hyrš ovšem před pár lety našli díru na trhu, dokázali prorazit a od nuly vybudovat módní značku Vuch. Příprava jedné kolekce zabere zhruba šest měsíců, brzy odstartují přípravu na předvánoční sezónu. "Je to dlouhá doba, ale nedovedu si moc představit, že bychom ji ještě dokázali zkrátit," říká Kůs. Každý z kroků podle něj zabere nějaký čas a nedá se moc obejít. V podcastu jsme probírali i ekonomickou stránku jeho podnikání a marže v oboru.A co se ještě dozvíte:- co přesně znamená název značky Vuch [:vuš:] a proč se dva kamarádi z paneláku v Chrudimi vrhli na módní byznys- s jakým módním doplňkem před devíti lety začínali, proč právě s ním a jak rychle první kolekci prodali- v jaké míře se v módě při přípravě nových kolekcí využívají data a analytika- zda se Vuch spíše drží trendů světových značek, nebo se od nich snaží odlišit- jak se za devět let existence značky proměnili

Společnost Comgate patří k největším poskytovatelům online plateb v Česku. S jejím ředitelem Jakubem Ouhrabkou jsme si povídali o dvacetileté historii firmy, o tom, jak se téhle společnosti sídlící v Hradci Králové daří bojovat s obřími nadnárodními konkurenty a probrali jsme i plány a cíle firmy pro letošní rok i vzdálenější budoucnost.   A co se ještě dozvíte?Kdo jsou typičtí klienti i hlavní konkurent Comgate?Stane se z Comgate banka?Proč Comgate nevyužívá cloud?Proč společnost působí v Hradci Králové a jaké jsou výhody, jež jí z toho plynou?Jak se Comgate liší od nadnárodní konkurence a díky čemu ji dokáže porážet.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Účetní patří k rutinním profesím a pro takové je důležité mít stanovená přesná pravidla a mantinely. Je to jeden z hlavních důvodů, proč majitelka společnosti UOL Účetnictví Jana Jáčová vyžaduje, aby její zaměstnanci chodili pracovat na pobočky. "Během covidu jsme změřili, že při práci z domova klesla výkonnost zhruba o 30 procent. Kdyby covid trval déle, firmu by to položilo," říká Jáčová. Spousta lidí chce pracovat z domova, ale sami si realisticky neuvědomují, jestli to pro ně opravdu je. "Sama nerada pracuji z domova. A chci, aby holky a kluci dodrželi časy, kdy jsou v práci a kdy mimo ní," říká šéfka účetní firmy, která proslula krátkými edukačními a náborovými videi na sociálních sítích.A co se ještě dozvíte:- co nejvíc účetním firmám komplikuje život- jak Jana Jáčová bojuje s nedostatkem účetních a nových zájemců o obor- proč digitalizace v účetnictví postupuje velmi pomalu- jak firmě pomáhá aktivita šéfky v krátkých videích na sociálních sítích- proč UOL Účetnictví sází na rozvoj pobočkové sítě po cel

Lukáš Janoušek má za sebou bohatou podnikatelskou minulost. Byl marketingový ředitel a akcionář Twisto, ještě předtím spoluzaložil virtuálního operátora Gorila mobil, a také firmu Epico International, což je přední výrobce a prodejce mobilního příslušenství v Evropě. Před pár lety se pustil do dalšího byznysu, a to ve zcela nové oblasti. Spoluzaložil společnost Campiri, což je webová platforma, která se snaží kompletně digitalizovat proces půjčování a sdílení obytných karavanů. Jak sám říká, je to vlastně takové „Airbnb pro obytňáky“. Povídali jsme si spolu například o tom, co ho k založení firmy vedlo, jak se liší klienti v jednotlivých zemích kde Campiri působí či co si slibuje od aktuálního spojení s FreewayCamper, což je německá společnost, která od roku 2020 vybudovala rozsáhlou síť půjčoven karavanů a obytných vozů v Německu a Itálii.Co se ještě dozvíte:Jak vypadá typický zákazník Campiri.Jak vstřícné je Česko ke karavanům a co by rozvoji výletů s obytňáky u nás nejvíce pomohlo.Kde bere Lukáš Janoušek i