Metro Church Olomouc

Druhá epizoda z minisérie o církvi. Proč lidé vyhledávají církev? Jaká je role struktury? Jak skloubit povinnosti života a církev? Nejen o těchto otázkách znovu diskutovali Bedřich, Milan a Tomáš.

První epizoda z krátké série o církvi. Proč se s ní vlastně obtěžovat? Je nám k něčemu dobrá? Je v dnešní době důležitá - a v jaké formě? Ocitli jsme se v situaci, kdy možná budeme muset spoustu věcí přehodnotit a úplně nově uchopit. O církvi a službě spolu diskutovali Bedřich Smola, Tomáš Kadlec a Milan Kramoliš.

Od Boha často žádáme různé věci - abychom se měli dobře, abychom byli šťastní, aby nám ulevil v období smutku, aby nám dal zdraví, kariéru, děti… Ježíš se s podobnými požadavky také setkal. Na několika místech v Bibli ale vidíme, že spíše než o blahobyt a pohodlný život mu vždy šlo o proměnu člověka - jeho charakteru, motivů a činů. Ježíš sám sebe přirovnává k ke kmeni, na kterém roste ovoce - my. O tom, co to pro nás znamená prakticky, mluvil na tomto Union setkání Kadlouš.

Co když se Bůh nechová tak, jak od Něj očekáváme? Může nám pak víra v Boha něco nabídnout? 

Nehledě na to, jak to tehdy s Ježíšem bylo a jestli věříme tomu, co se píše v Bibli nebo ne, je Ježíš nepochybně jednou z klíčových historických osobností. Existuje spousta pohledů na to, kdo je Ježíš. On sám ale o sobě říká několik zajímavých výroků, kterými sám sebe popisuje. Společně se na několik z nich v jarní sérii Metro Union podíváme. První Ježíšův výrok je prosté "Já jsem" a jeho význam nám přiblíží Bedřich.

Zlo je ďáblova lež a naše ochota věřit jí. To je hlavní myšlenka první epizody ze série Vzhůru nohama, která nás bude provázet nedělními setkáními Metra až do léta.

Jako Metro máme svou vizi - směr nebo spíš cíl cesty, po které jdeme. Usilujeme o to, pomáhat lidem najít nový život s Ježíšem, místo v rodině Metra a smysl života ve službě Bohu. Na to, co tyhle tři části vize znamenají prakticky, v našem běžném životě, se společně zaměříme v zimní sérii Náš směr. S Tomas Kadlec se podíváme na její poslední část.

Jako Metro máme svou vizi - směr nebo spíš cíl cesty, po které jdeme. Usilujeme o to, pomáhat lidem najít nový život s Ježíšem, místo v rodině Metra a smysl života ve službě Bohu. Na to, co tyhle tři části vize znamenají prakticky, v našem běžném životě, se společně zaměříme v zimní sérii Náš směr. Tentokrát jsme se s Danielem Adamíkem bavili o části vize "Místo v rodině Metra".

Jako Metro máme svou vizi - směr nebo spíš cíl cesty, po které jdeme. Usilujeme o to, pomáhat lidem najít nový život s Ježíšem, místo v rodině Metra a smysl života ve službě Bohu. Na to, co tyhle tři části vize znamenají prakticky, v našem běžném životě, se společně zaměříme v zimní sérii Náš směr. S Bedřich Smola se podíváme na její první část.

Na začátku Janova evangelia se Marie, matka Ježíše, modlí - a říká přitom věci, které bere jako skutečnost, i když se ještě zatím nestaly. Jak žít v době "už, ale ještě ne" - kdy máme naději v životě díky Ježíšově zmrtvýchvstání, ale tento svět ještě stále nebyl proměněn do své původní, dokonalé podoby a my musíme čelit problémům a utrpení - nejen o tom mluvil na vánočním setkání Bedřich.

Lidé si často nebe představují jako místo, kde vykrmení andělíčci na obláčcích hrají na roztomilé harfičky. To není úplně lákavá představa. Bible ale nebe popisuje spíš jako novou zemi - obnovenou do své původní, nepoškozené podoby. Po smrti nebudeme jen nehmotné duše, ale získáme nová těla. To má dalekosáhlé důsledky do našich každodenních životů. Poslední téma zimního semestru v Unionu bude tak trochu vánoční - společně s Bedřichem se podíváme na téma naděje v životě.

Poslední část série o Jonášovi

Nové boty, dovolená, iPhone, dobrá káva, přátelé, večer nad knihou, nový seriál na Netflixu… Je spousta věcí, které nás můžou potěšit. Jenže jejich efekt většinou rychle vymizí. Častokrát navíc podobně jako u drogy musíme pro stejný efekt navyšovat dávku. Existuje ale ještě jiný druh radosti - takový, který obstojí i uprostřed jakékoli situace či pohromy, která nás v životě potká. Jak takovou radost získat? O tom na tomhle Unionu mluvil Dan Adamík.

Všichni v životě chybujeme, ale Bůh nám neustále nabízí druhé šance. A dokonce si nás chce navzdory naší minulosti a všem našim kotrmelcům používat, aby pomohl dalším lidem. Někdy je ale otázkou, jestli jsme i my ochotní jim dát druhou šanci...

Jak by mi mohl Bůh kecat do života, když neví, čím přesně procházím? Přece mě má rád, takže by po mně tohle nechtěl. Jestli po mně něco chce, tak mi to musí vysvětlit, jinak to dělat nebudu. Jo a může být vůbec rád, že se s ním ještě bavím, protože to má u mě už tak nahnuté a jestli mě ještě jednou naštve, tak s ním končím definitivně. Kdo určuje pravidla? Nejen o tom mluvil na tomto Union setkání Ondřej Sovják.

Není těžké Boží milost najít, ale přijmout ji...

Někdy se říká, že Češi jsou nejateističtějším národem na světě. Realitě by ale odpovídalo víc to, že jsme pořádně pověrčiví. Spousta z nás někde podvědomě věří na zákon karmy, zaklepávání věcí, pátek 13. a mnoho dalších pověr. Mnoho z lidí by se dokonce označilo za křesťany, ale přitom součástí žádné církve nejsou a v kostele byli naposledy předloni na Půlnoční. Jak se na otázku vztahu s Bohem a Ježíšem dívá Bible, o tom na tomhle Union setkání mluvil Tomáš.

Téma vztahů je tak trochu evergreen - asi každý z nás ho už někdy v životě řešil. Oblast, která je ale v souvislosti se vztahy v dnešní době poněkud nepopulární, je závazek. To jako mám být s jedním člověkem celý život? Co když mě začne po dvou letech štvát? Co když už nebude přitažlivý, přitažlivá? Co když se objeví někdo lepší? Musím si přece nechat nějaká zadní vrátka! O tématu závazku ve vztazích mluví Janči Máhrik.

Rich Gardner je z partnerského sboru The Crossing v USA. Jejich heslem je právě název jeho kázání: "Love. Live. Legacy." (Milovat. Žít. Odkaz.)

Jak se to stane, že se dva lidé dají dohromady? Co je k tomu zapotřebí? A na co si dávat při výběru partnera pozor?