Co Vy Na To?

Otec Jany Krutilové z Brna se stal po druhé světové válce vojenským pilotem, posléze dispečerem na letišti. Osudného 21. srpna 1968 odmítl přistání okupačních vojsk. Svůj postoj odnesl propuštěním z práce, důsledky pocítily i děti. Sama Jana Krutilová nemohla po maturitě studovat na vysněné filozofické fakultě. Až mnoho let po Sametové revoluci se dozvěděla některé podrobnosti z vojenské kariéry svého otce. Třeba to, že se jako pilot dostal také do dějiště Korejské války.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Antonín Konečný z Veselí nad Moravou je pokračovatelem starého sedláckého rodu. Podobně jako jeho rodičům se mu podařilo hospodařit i za minulého režimu. Ten to sice nezakazoval, ale značně komplikoval. Nedovolil například to, aby si Antonín Konečný oficiálně koupil potřebné zemědělské stroje. Bezstarostné časy ale pak nepřinesla ani Sametová revoluce. Například v červenci 1997 zasáhly část Veselí nad Moravou ničivé povodně.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaroslav Hrbáč se narodil v Hrubé Vrbce do muzikantské rodiny. I jeho samého folklór provázel celý život. Vystupoval s CM Slávka Volavého i se souborem Olšava. Jeho pěvecké umění mu dokonce umožnilo podívat se za hranice v době, kdy vyjet například do Rakouska nebo Nizozemska bylo velkou vzácností. Jedním ze zlomových bodů v jeho životě pro něj byla okupace Československa v roce 1968. Na protest vystoupil z KSČ, pročež mu byl až do 80. let znemožněn jakýkoliv karierní postup.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel a dlouholetý pedagog JAMU Pavel Švanda sice přišel na svět ve Znojmě, jeho rodina ale po Mnichovu přesídlila do Brna. Tam jako osmiletý chlapec zažil bombardování města v listopadu 1944. V jeho paměti nadlouho utkvěl pohled na poničené město. Závěr války Švandu zastihl v Bukovince u Křtin. Vzpomínky na všechny události zůstaly živé i desítky let po skončení válečného konfliktu. Přesto si Švanda myslí, že se na něm nijak dlouhodobě negativně nepodepsaly.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brněnská rodačka Dagmar Halasová pracovala jako kustodka Moravské galerie, podepsaná je pod desítkami vlastních knih i překladů z oblasti beletrie, dějin umění a náboženské literatury. Jejím životním dílem je překlad Jeruzalémské bible, léta ji z francouzštiny do češtiny tajně převáděla spolu se svým manželem, synem básníka Františka Halase a porevolučním českým velvyslancem u Svatého stolce v Římě.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Architekt a dlouholetý pedagog brněnského VUT Jaroslav Drápal celý život řešil dilema, zda se věnovat praktické architektuře, nebo o ní přednášet studentům. Žák Bohuslava Fuchse a Bedřicha Rozehnala nakonec zvládl oboje, ačkoliv to kvůli svým postojům neměl po srpnu 1968 jednoduché. Navíc nikdy nevstoupil do komunistické strany. Po Sametové revoluci spolu s manželkou založil architektonickou kancelář, dál ale učil na vysoké škole, a to i dlouho po osmdesátce.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Pořízek strávil dětství a mládí ve vesnici Vavřinec v Moravském krasu. Má spoustu krásných vzpomínek, ale zažil i šikanu kvůli svému náboženskému přesvědčení. Nakonec nemohl ani studovat vysněné gymnázium. Absolvoval nicméně jinou střední školu a s odstupem několika let i stavební fakultu. Až do Sametové revoluce ovšem zastával jen hůře placenou práci. Až po roce 1989 pracoval jako vedoucí stavebního úřadu v Blansku a později jako středoškolský pedagog.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zora Zemene se narodila do smíšené česko-slovenské rodiny poblíž Žiliny. Jako dítě tam potkala Tomáše Garrigue Masaryka i jeho nástupce Edvarda Beneše. Po válce vystudovala žurnalistiku v Praze, záhy poté zakotvila spolu s manželem natrvalo v Brně. Tam vystřídala postupně vícero novinářských pracovních pozic – v Lidových novinách, v univerzitním časopise Universitas i ve stranickém tisku Rovnost. Před svým odchodem do důchodu pracovala několik let i v brněnském rozhlase.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Štěpán Böhm strávil dětství v Tasovicích na Znojemsku. Jako dítě ze smíšené rodiny velmi citlivě vnímal vztahy mezi Čechy a Němci během druhé světové války i během poválečného odsunu německy mluvících obyvatel z pohraničí. Coby sedmiletý byl svědkem znásilnění maminky sovětskými vojáky a na vlastní oči viděl i vraždu svého dědečka, kterého zastřelili příslušníci takzvaných revolučních gard.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaroslav Smutný byl profesí projektant, hlavně ale slavný muzikant, zpěvák, skladatel a sběratel lidových písní. Spolu s manželkou založil a vedl řadu folklórních souborů a zapsal více než tři tisíce lidových písniček. K hudbě přimkl v Jihlavě a v Brně, většinu života ale prožil ve Veselí nad Moravou. Po srpnu 1968 vystoupil z komunistické strany a nahlas odsoudil srpnovou okupaci, za což trpěla celá rodina.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brněnský rodák Miloš Roman Slonek se v létě 1968 vydal na prázdninovou cestu po Rakousku a Švýcarsku. Tam ho v srpnu zastihla zpráva o okupaci Československa, do kterého se až do Sametové revoluce nevrátil. Většinu života strávil v Kanadě, kde měl mimo jiné obchod s lyžařskými potřebami. V roce 2001 se po rozvodu vrátil na rodnou Moravu. Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Natalia Chutorská je původem ruská lékařka, která žije od roku 2016 v Česku. Když v únoru 2022 Rusko vpadlo na Ukrajinu, byla to pro ni velká rána. Pro agresi a její schvalovatele nemá pochopení, i když kvůli svému postoji ztratila některé přátele. Je vděčná za to, že ji a její rodinu nikdo v Česku neodsuzuje kvůli původu. Nadšená je i z toho, jak uctivě se lidé na Moravě chovají k vlastní historii. Komplimenty nešetří ani na adresu českého zdravotnictví.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miroslav Klepáček vyrůstal v Křižánkách na Vysočině, později žil v Brně. Tam se jako čerstvě dospělý zapojil do disentu – účastnil se bytových seminářů i demonstrací a vydával samizdatovou literaturu, z velké části křesťanskou. Vzniku literatury, kterou režim oficiálně nedovolil vydávat, pomohl i cyklostyl od Dominika Duky. Po roce 1989 se stal Klepáček redaktorem Lidové demokracie, záhy založil nakladatelství Sursum.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alena Hudcová se narodila na Silvestra roku 1941 v Brně, záhy se ale spolu s rodiči přestěhovala do rodinného domu ve Veverské Bítýšce. Tam tak prožila konec války, kterou spolu s dalšími obyvateli městečka strávila v podzemním úkrytu za Bítýškou. Celá rodina přečkala přechod fronty bez větší újmy, přesto Hudcová na válečná léta nevzpomíná ráda. I po desítkách let se jí vybavuje úzkost, kterou kdysi jako malé děvčátko cítila.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdeňka Kristová, rodačka z Říčan u Brna, výtvarnice, folkloristka a manželka Jana Miroslava Krista, absolvovala Střední školu uměleckých řemesel v Brně a po krátké praxi pak strávila ještě rok na studiích v Moskvě. Tehdy už byla čerstvou členkou KSČ. Jenže přišel srpen 1968, okupace a následné čistky v řadách komunistické strany. Tu musela i s manželem opustit a následně se vypořádat s četnými profesními ústrky. Celá rodina tak musela žít velmi skromně, nikdy ale nelitovali.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brněnská rodačka Světluše Košíčková se po vzoru své maminky rozhodla stát farářkou. Duchovní cesta ale v době vlády totalitního režimu rozhodně nebyla jednoduchá. Navíc se spolu s manželem zapojila také do rozmnožování ilegálních náboženských tiskovin. Jako farářka působila Košíčková postupně na několika místech – ve Žďáru nad Sázavou, v Prostějově i v Brně. Všechny aktivity a všechny etapy svého života vždy považovala za stejně smysluplné.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roman Frait z Brna se v 15 letech rozhodl, že uteče z totalitního Československa. Tehdy na počátku 50. let měl namířeno přes Polsko a Německo do Ameriky, skončil ale v Sovětském svazu. Tam nakonec strávil asi tři roky. Mezitím ho hledala jeho matka i další příbuzní. Nepomohl ani Červený kříž, Sověti prý popřeli, že by se Frait na jejich území nacházel. Domů se vrátil až po smrti sovětského vůdce Stalina. V roce 1960 se pokusil z Československa znovu prchnout, ovšem neúspěšně.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brněnský architekt Mojmír Kyselka byl v mládí horlivým příznivcem levice. Z náklonnosti ho postupně vyléčilo poúnorové dění v Československu a hlavně návštěva Sovětského svazu.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Anna Macková prožila dětství prakticky bez jednoho z rodičů. Když jí byly čtyři měsíce, její otec byl zatčen za protistátní činnost a odsouzen na 22 let. Přestože trpěl on i celá rodina, Anna Macková vzpomíná na své dětství jako na hezké období.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Antonín Lagryn strávil část dětství kočováním po republice, patří totiž k Sintům, německým kočujícím Romům. Po zákazu kočování žil s otcem v Brně a po letech nastoupil poprvé na delší dobu do školy. Rozdíl a náskok svých vrstevníků se ale nepovedlo vyrovnat. Nakonec absolvoval pět tříd zvláštní školy a kvůli výchovným problémům skončil i v nápravném zařízení pro mladistvé. Čas ale přece jen všechno srovnal. Po roce 1990 se zapojil do připomínání obětí romského holokaustu.Všechny díly podcastu Den na Moravě můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.