Science Café

Hostem Science Café Praha (4/2016) byla doc. Fatima Cvrčková z katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK. Zvykli jsme si vnímat rostliny jako významnou složku našeho životního prostředí, jako zdroj stavebního materiálu, potravy, paliva, a také estetického potěšení. Můžeme se na ně ale dívat i jako na formu života, která je nám (lidem, obratlovcům, živočichům...) v mnoha ohledech – od způsobů získávání potravy přes stavbu těla až po celkovou životní strategii – vzdálenější než všemožní „zelení mužíčkové“, které si s větší či menší vynalézavostí vymýšlejí spisovatelé sci-fi. Na molekulární úrovni s námi ale rostliny sdílejí mnohem více, než bychom čekali. S rozvojem moderních mikroskopických technik, které umožňují sledovat chování struktur uvnitř živých buněk v reálném čase, začínáme nahlížet, jak ve specifických podmínkách rostlinné buňky fungují molekulární systémy, které s rostlinami sdílíme i my. Přiblížili jsme se tedy snad aspoň o krůček pochopení společné podstaty všeho ži

Hostem Science Café v Praze (4/2016) byla PhDr. Marie Hrušková. Stromy jsou mimořádné rostliny, a proto i vztah lidí k nim je mimořádný. To je dáno už tím, že byly na planetě dřív než lidé a dodnes svou existencí lidem umožňují život. Stromy jsou rostliny nepřehlédnutelné – upozorňují na sebe vzhledem: vzrůstem, mohutností, tvarovými zvláštnostmi. Ale upoutávají i dlouhověkostí a svou „pamětí“. Lidé však na nich oceňují hlavně užitek, který lze změřit a zvážit, méně často to, že například ozdravují okolí, dotvářejí krajinu, dokáží zpevňovat břehy, být průvodci při cestách atd. Výjimečně je oceňováno, že jsou podnětem k zamyšlení.

Hostem Science Café v Praze (3/2016) byl RNDr. Jan Borovička, Ph.D. Co zjistili vědci o lysohlávkách? Kolik druhů těchto známých hub se u nás vlastně vyskytuje a jak se jmenují? Výzkum lysohlávek, trvající 15 let, vyústil v poutavý příběh, jehož konec se nejspíš ještě nedozvíte, ale pár zajímavých kapitol už bylo napsáno.

Hostem Science Café v Praze (2/2016) byl doc. Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D., z Ústavu aplikované informatiky v dopravě, Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Auta se každým rokem stávají chytřejší a samostatnější, vědecká centra i světové automobilky testují vozidla, která jezdí bez řidiče. Ke komerčním autonomním vozidlům však vede ještě dlouhá cesta, a to jak technologická, tak zejména legislativní a koncepční. Kdy nás tedy budou auta vozit sama? Stojí před námi výzvy spíše technického nebo etického rázu? A budou lidé o taková auta vůbec stát? www.sciencecafe.cz

Záznam Science Café Liberec (2/2016) s hostem prof. PhDr. Jaroslavem Čechurou, DrSc. Přednáška se zabývá poprvé v české historiografii tématem sexuálního života venkovského a maloměstského obyvatelstva v déle než stoletém průřezu. Mimořádně bohatá dokumentace jihočeských archivů v čele s Třeboní dovolila detailně postihnout pestrý vějíř každodennosti sexuálního života v barokní epoše na jihu Čech. www.sciencecafe.cz

Mozek je jedním z nejsložitějších orgánů v lidském těle. Jeho správná ochrana je tedy životně důležitou nutností. Jaký je vztah mezi mozkem a imunitním systémem? Kdo má nad kým převahu? Hostem Science Café Praha v lednu 2016 byla MUDr. Zuzana Libá, Ph.D., která se zabývá neuroimunologii – záněty v nervovém systému a autoimunitním postižením centrálního nervového systému. Zuzana Libá je držitelkou Neuron Impulsu 2014, kterým Nadační fond Neuron na podporu vědy podpořil její výzkum. Podívejte se na její profil a videomedailon: http://www.nfneuron.cz/cs/neuron-impuls/nositele-neuron-impulsu/2014/zuzana-liba/

Záznam Science Café Praha (12/2015) o historii a praktickém využití 3D tisku. Kde se vzaly 3D tiskárny? Co umí a s jakými materiály pracují? Jak může 3D tiskárna pomáhat učitelům ve výuce? Hosté: Mgr. Luděk Míka z Přírodovědecké fakulty UK a Tomáš Soóky, spolumajitel společnosti 3Dwiser.

Znaková řeč není jen prostředkem dorozumívání neslyšících, ale využívali ji také mniši. Dva středověké katalogy znakové řeči, které sloužily k její výuce, se dochovaly i u nás - ve Vyšším Brodě. Jaké znaky se mniši učili? Proč a jak jednotlivá slova znázorňovali? Proč, kdy a kde znaková řeč vznikla? A jak můžeme pracovat s kusými informacemi středověkých autorů? Přednáší Radka Těšínská Lomičková, která vystudovala sociální a kulturní antropologii v Plzni a historii na FF UK v Praze (specializace český středověk). Nyní působí v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace (ÚČJTK) Filosofické fakulty UK v Praze.

Záznam Science Café můžete poslouchat zdarma. Bez podpory našich fanoušků však nebudeme moci točit další videa a podcasty a zpřístupňovat tak zajímavé poznatky široké veřejnosti. Staňte se patronem Science Café na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe) a dejte světu vědět, že fandíte neformálnímu vzdělávání, vědě i naší malé neziskovce, která už 10 let Science Café pořádá. Odměny vás neminou a podpora zas tolik nebolí :-) Děkujeme. Hostem pražského Science Café (10/2015)byl Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D., specialista na evoluční biologii a lékařskou etiku.

V září pro vás chystáme setkání s jednou z nejúspěšnějších českých vědkyň současnosti. Hostem Science Café v Praze bude prof. Jana Roithová, Ph.D., která za svoji práci dostala řadu cen, například v roce 2014 Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru chemie nebo jako vůbec první Češka prestižní rakouskou Cenu Ignaze L. Liebena. Prof. Roithová se věnuje zkoumání reakcí organických prvků s katalyzátory, což v praxi umožní například úsporu energie nebo vývoj nových postupů při výrobě léků. Společně se svým týmem vybudovala v Praze špičkově vybavenou laboratoř fyzikální organické chemie. Anotace: V přednášce vysvětlím, co je to hmotnostní spektrometrie a ukážu, jak se metoda z rukou fyziků prosadila nejen ve spoustě jiných vědeckých oborů, ale také například v lékařství. Ukážu, jaké nové využití hmotnostní spektrometrie vyvíjíme v naší laboratoři a co nás vedlo k tomu, abychom si vyvíjeli vlastní metody. Pospíšu v čem spočívá náš výzkum a pokusím se vysvětlit, proč je základní výzkum důležitý. Kdy a kde: v úterý 8.

Moderní a tradiční lingvistické metody - sbližování humanitních a exaktních disciplín? Moderní lingvistika má k dispozici řadu ryze současných nástrojů popisu, a tedy i poznání jazyka. Proto lépe než kdy předtím dnes dokážeme říci, jaký jazyk skutečně je, a podložit svá tvrzení empirickými daty. Na autentických a praktických příkladech z praxe jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR si ukážeme, jak tradiční jazykové poradenství využívá moderní jazykové korpusy, slovníkové databáze apod. Naším hostem bude PhDr. Martin Prošek, PhD., vědecký pracovník oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, odborný asistent katedry českého jazyka Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Toto Science Café Praha (5/2015)vás provede historií a současností lékařských zásahů do lidského mozku. Přednáší neurochirurg MUDr. Jan Klener a neuropsycholožka PhDr. Lenka Krámská, Ph.D. Jak vypadaly „chirurgické“ zásahy do mozku v době antiky? Co dnes dokáže moderní medicína s lidským mozkem? Proč probíhají operace mozku při plném vědomí?

Toto Science Café (5/2015)vás provede historií a současností lékařských zásahů do lidského mozku. Přednáší neurochirurg MUDr. Jan Klener a neuropsycholožka PhDr. Lenka Krámská, Ph.D. Jak vypadaly „chirurgické“ zásahy do mozku v době antiky? Co dnes dokáže moderní medicína s lidským mozkem? Proč probíhají operace mozku při plném vědomí?

Hostem Science Café v Praze (4/2015) byla prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc., z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha. Mluvila o mikrobiologii potravin, plísních i různých nástrahách, které na nás v potravinách z různých důvodů (třeba v důsledku špatného skladování) číhají.

Prof. Václav Hlaváč z ČVUT představuje práci svého týmu zaměřeného na vývoj kognitivních robotů.

Prof. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D., proděkan Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie, v záznamu Science Café (1/2015). Profesor Obšil představí představí bílkoviny a způsoby, jakými jsou regulovány jejich funkce v buňkách. Uvede také příklady z výzkumu, na kterém pracuje.

Hostem Science Café v Praze (2/2015) byla prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., ředitelka Historického ústavu AV ČR, která představila svůj obor – historickou geografii. Vydejte se tak se Science Café na výpravu do krajiny minulosti. Poznáte krajinu zmizelou i proměněnou a také metody, kterými lze takové krajiny rekonstruovat. Přednáška přiblíží historickou geografii jako mezioborovou disciplínu s mnoha výzvami a záhadami.

Ještě nedávno jsme nevěděli ani to, kolik planet je ve Sluneční soustavě. Podle definice z roku 2006 jich je osm a ohledně možné přítomnosti života na těchto planetách, vládne skepse. Objevujeme však také planety cizích hvězd a známe celé sluneční soustavy. Hledáme “Zemi číslo 2.” Můžeme najít planety obydlené životem? Ještě nedávno se takové otázky hodily leda tak do bulvárního tisku. Dnes je to seriózní astrofyzika a do tohoto výzkumu se zapojují nejvýkonnější astronomické dalekohledy světa. Host: Mgr. Jan Veselý.

Věděli jste, že okolí Plzně bylo dnem oceánu s podmořskými sopkami, jezerní pánví v tropech i chladným mořem, po jehož hladině plavaly obrovské ledovce? Ne? Ano a fascinuje vás to? Tak jako tak byste si neměli nechat ujít další setkání v Zach´s cafe Lucca (Palackého nám. 2)! S Doc. RNDr. Michalem Merglem, CSc. se vydáme na pomyslnou procházku dávnou podobou plzeňského okol a řekneme si, jakými cestami se ubírá paleontologický a paleoklimatologický výzkum. Zjistěte na dalším Science Café, co nám studium minulosti může prozradit o budoucnosti Plzeňska (a nejen jeho)!

Přednáška prof. RNDr. Jiřím Patočky, DrSc. o nebezpečných látkách v našem okolí. Jak žít ve světě plném jedovatých látek, které nám mohou ublížit?