Business Leaders

Pravidelné posluchače Myšlením na vrchol, účastníky tištěného kurzu Improovio nebo čtenáře magazínu FC Premium Petra Casanovy vyzývám, aby se stali hostem mého podcastu a předali trochu inspirace dalším lidem. Této výzvy se chopila také podnikatelka Lenka Holá, která už se svou firmou Hydropool spas s.r.o. zpříjemňuje životy svým zákazníkům třicet let. Jak název firmy napovídá, firma se zabývá prodejem hydromasážních van, ovšem ne ledajakých. Kanadská společnost Hydropool se výrobou vířivek zabývá už přes 35 let a právě zlínské firmě Lenky Holé se podařilo získat exkluzivní zastoupení značky na prodej a servis pro Českou republiku. 

Někteří lidé o Češích říkají, že jsme nepřejícný národ plný závistivců. Já si to ovšem nemyslím. Podle mého jsme národ, který se dokáže semknout, a když je potřeba, tak táhneme za jeden provaz. Jen mi přijde škoda, že většinou k takovému chování potřebujeme mimořádné události. Ať už jsme doma šili roušky, jezdili pomáhat na tornádem zasaženou Moravu, nebo nabídli pomocnou ruku lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Stejně tak můžeme vidět euforii, která se prožene národem, když se nám daří v hokeji nebo v jiném sportu. Zkrátka a dobře si myslím, že jako národ naopak dokážeme být velmi vstřícní a pracovití, jen mám občas pocit, že nám to moc nejde, když se okolo nás neděje nic mimořádného. Je to ale samozřejmě jen můj pocit. Řekněme moje subjektivní vnímání okolního světa.

„V začátcích leadershipu jsem byla ztracená jak lesní včela. Dříve jsem nikdy žádný lídr nebyla a přišla jsem k tomu jako slepá k houslím. Až když jsem vyhledala odbornou pomoc, tak jsem pochopila, že práce na firmě je především o práci sama na sobě, a proto, abych mohla začít důvěřovat lidem v mém týmu a vyhýbat se tím mikromanagementu, jsem se potřebovala nejprve naučit důvěřovat sama sobě,“ zmiňuje host podcastu #Myslenimnavrchol Kateřina Navrátilová, šéfka společnosti Waterdrop CEE.

Některé lidi trápí pohled do zrcadla a představa, že si stoupnou na váhu, je uvádí v mdloby. Tito lidé sní o tom, že jednoho dne budou hubení… Jiným lidem dává zabrat výstup do druhého patra po schodech. Už v prvním patře se zadýchají, ale své oblíbené cigarety se nedokážou vzdát… Někoho jiného zase tíží špatná finanční situace, a tak přemýšlí, jak vydělat více peněz… Pravda je, že většina z těchto lidí přesně ví, CO a JAK mají dělat. Někteří z nich dokonce i chápou, PROČ je důležité změnit své chování a dělat věci jinak. A když se pak těchto lidí zeptáte, co jim brání žít lepší život, tak jedna z nejčastějších výmluv zní: „NEMÁM ČAS.“ Kde jsme ale přišli na to, že můžeme čas vlastnit?

Někteří lidé jsou jako buldozer. Ženou se životem za svými cíli, a dokud jich nedosáhnou, nic je nemůže zastavit. Tito lidé většinou měří úspěch podle cílů, jakých v životě dosahují. Za každou cenu potřebují vidět dobré a měřitelné výsledky. Pokud se nedostavují, tak nemohou být se svým životem spokojeni. Jsou to lidé, kteří se zaměřují především na výkon. Někteří z těchto lidí potom mají potřebu prezentovat své výsledky skrze drahé hodinky, rychlá auta a luxusní bydlení. 

V březnu 2021 vstoupila na český trh italská společnost s unikátním konceptem nákupu potravin přes internet. Služba Everli vznikla v roce 2014 a zprostředkovává zákazníkům nákup potravin v jejich oblíbeném kamenném supermarketu. Po prvním roce již tato služba pokrývá 16 měst v České republice. Hostem podcastu Myšlením na vrchol byl marketingový manažer společnosti Oliver Fecko a ten celou službu vysvětluje jako jednoduchý ekosystém založený na vzájemné spolupráci. Na jedné straně ekosystému jsou známé supermarkety (Globus, Tesco, Kaufland nebo Billa), pak je tu samozřejmě zákazník, který chce v některém ze supermarketů nakoupit. A v neposlední řadě je tu shopper, který se o celý nákup postará. Everli pak působí jako platforma, která všechny propojí. Výhodu celé služby spatřuje Oliver Fecko zejména v tom, že nepotřebují budovat žádná velká logistická centra, ale jen využívají to, co už je na trhu k dispozici, a mohou se maximálně soustředit na co možná nejlepší službu pro zákazníka. 

Někteří lidé jsou stále usměvaví a plni energie. Jakmile takový člověk přijde do místnosti, tak i ten největší mrzout musí cítit, že je něco jinak. Jako by tam někdo pustil více světla. Jako by někdo otevřel okno a do místnosti vletěl čerstvý vítr. Takto pozitivní lidé, ze kterých jejich energie vyzařuje do všech stran, mají jednu úžasnou vlastnost. Mohou lidi ve svém okolí nakazit dobrou náladou. Jejich vnitřní oheň hoří tak silně, že má sílu zažehnout plamen i v dalších lidech. Proto bychom měli vnímat pozitivní bytosti v našem okolí jako dar a chtít se s nimi potkávat co možná nejvíce. 

Dnes bych se rád podělil o dotaz jednoho z pravidelných posluchačů podcastu Myšlení na vrchol. Posluchač Radek mi napsal: Krásný den, Lukáši, chtěl bych Vám poděkovat za podcast Myšlením na vrchol. Poslouchám podcast teprve pár měsíců, ale poměrně rychle se z něj stal pravidelný zdroj pozitivních informací a inspirace při cestě do práce. Díky podcastu jsem si ujasnil mnoho věcí a obecně mohu říct, že se cítím lépe a tak nějak žiju víc s radostí. Vyzkoušel jsem také poslední číslo Improovia Přepni mysl na lepší život a zde bych chtěl ocenit hlavně pracovní listy. Některé otázky mi dávají opravdu zabrat, na některé sám ani nedokážu odpovědět, ale rozhodně mi pomáhají uvědomovat si důležité věci. V magazínu ukazujete mnoho prospěšných věcí k osvojení a udržení pozitivního mindsetu a potvrzuji, že to skutečně funguje. Někteří kolegové v práci se mně už dokonce zeptali, co se to se mnou stalo, že jsem poslední dobou nějaký usměvavější, a tak jim s radostí doporučuji Váš podcast a magazín. Měl bych na Vás ale jedn

Tehdy tam za mnou přiběhl kamarád a s nadšením mi oznámil, že na pódiu vystoupí Jim Stovall. Řekl to jméno zcela automaticky, jako bych jej měl znát. Ale já neměl nejmenší tušení, o koho se jedná. Měl jsem ale příležitost konferenci překládat do češtiny. Když na pódium přicházel nevidomý Jim Stovall, pro mě přicházel naprosto neznámý člověk, ale to, co se začalo dít v sále, to bylo šílenství. Lidé vyskočili na židle, tisíce lidí v aréně si stouply a začaly tleskat, vískat a pískat a nebyly schopny přestat. Trvalo to několik minut. A já měl v tu chvíli takové to mrazení. Věděl jsem, že se má stát něco, co ovlivní můj život.“ Tímto vyprávěním zahájil svou přednášku na konferenci Tajemství obchodu autor rubriky Sobělídrem v tištěném Improoviu a producent programu Myšlením k bohatství Petr Štěpánek.

„Běhat jsem začal v roce 2015. Původně jen tak, pro zábavu. Ale postupem času se z toho stala vášeň, která mě baví i dnes. Pak jsem ale začal přemýšlet, jak bych mohl svým běháním někde jinde začít pomáhat, až mě kamarádka Veronika přivedla ke spolku ADAM. Když jsem viděl, jakou práci dělají, rozhodl jsem se jim za každý uběhnutý kilometr darovat jednu korunu,” vypráví host dnešního podcastu Ladislav Nekarda, když mluví o své vášni k běhání. 

Když si vybavím své dětství, mohu vidět mnoho obličejů dětí, které se mi posmívají. Jako tlustý kluk jsem byl neustále terčem posměšků jiných dětí. Když jsme v tělocviku například hráli vybíjenou a dva kapitáni si vybírali hráče do svých týmů, přirozeně jsem byl mezi posledními. Byl jsem ve vybíjené až příliš snadný cíl… Snažil jsem se tak alespoň ukázat druhým, že když nejsem dost rychlý, tak jsem alespoň dost chytrý v lavici. Ale pro některé jsem ani tam nikdy nebyl dost... a byl jsem zase za šprta. Naštěstí doma se mě rodiče snažili vždy podporovat a předávali mi zase jiné hodnoty do života. Samozřejmě že nejsem jediný, kdo si prošel v dětství něčím podobným. Každý tam najdeme něco jiného.

Čtenářka Ivana mi napsala velmi dlouho zprávu, která by možná vystačila na několik podcastů. Zpráva byla opravdu velmi důvěrná a já jsem Ivaně slíbil, že si ji nechám pro sebe, abych ji zbytečně nevystavoval ještě dalším obavám třeba z toho, že by si někdo z jejího okolí tento podcast spojil s jejím jménem. Přesto ale děkuji za důvěru nejen Ivaně, ale také dalším posluchačům, kteří mi svěřují své příběhy nebo se rozhodnou předávat mi zpětnou vazbu na mou tvorbu.

Na začátku byli jen dva kamarádi, Adam a Ruslan. Dva studenti VŠE, kteří netušili, kam je život zavane, ale věděli, že nechtějí mít žádného šéfa. Proto se rozhodli pro podnikání a online obchod s oblečením jim přišel jako skvělý nápad. „Náš základní kapitál byl 14 000 korun. Za polovinu jsme postavili e-shop eobleceni.com a za druhou polovinu jsme chtěli zakoupit zboží,“ směje se Ruslan hned v úvodu našeho rozhovoru, když vzpomíná na začátky podnikání, a doplňuje: „Došlo nám, že s tak malým budgetem moc zboží nakoupíme, a tak jsme se začali orientovat jen na prodej spodního prádla. O čtyři roky později, někdy v roce 2012, nám jeden z dodavatelů nabídl k prodeji e-shop Trenyrkarna.cz.“ 

Pravidelní posluchači už vědí, že s příchodem nového pondělí přichází i nová rozhovorová epizoda s mentálním koučem Marianem Jelínkem. Ani toto pondělí nebude výjimkou. Dnes se s Marianem budeme bavit o tématu, které rozebírá často na svých přednáškách a kterému se velmi podrobně věnuje ve svém online kurzu Peak Level Academy – Umění sebekoučinku, což je mimochodem i název pravidelné rubriky Mariana Jelínka v tištěném Improovio. Dnes si v podcastu budeme povídat především o cílovém feťáctví. Jak souvisí se stavem flow? A co je to princip ponorky?

Dvacet let pracoval ve food retailu, tedy v maloobchodním prodeji potravin. Rychle stoupal kariérou. Už ve třiceti letech seděl v boardech velkých společností, kde věděli, že je na něj spoleh. Když se například německá skupina Lidl & Schwarz rozhodla vstoupit na český a slovenský trh, byl to právě Martin Ditmar, kdo byl postaven před výzvu otevřít prvních 50 + 50 prodejen, a to včetně náboru řádově tisíců zaměstnanců, za které pak i zodpovídal. Na vizitce to vypadalo skvěle. Například: Generální ředitel a předseda představenstva Spar. Viceprezident pro obchod Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Jednatel společnosti Billa. Klíčový muž skupiny REWE v Rusku, Pobaltí (Litva, Lotyšsko), na Ukrajině. Jenže úspěch a pracovní vypětí si u Martina vybraly svou daň. Kumulovaný stres se začal projevovat na zdraví, až Martin jednoho dne upadl do komatu.

Musím se vám k něčemu přiznat. Dlouhá léta jsem žil ve strachu. Jako kluk jsem měl strach ze smrti. Ne však ze smrti své vlastní, ale ze smrti mých rodičů a příbuzných. Pak jsem měl strach, že se nedostanu na dobrou školu, měl jsem strach, že nejsem dost chytrý nebo že nejsem dost hezký, a tak jsem měl strach, že si nenajdu ženu, která by mě milovala. Také jsem měl strach, že si nenajdu dost dobrou práci nebo nedosáhnu dostatečného vzdělání. Zkrátka a dobře, od dětství až do dospělosti jsem měl v sobě hodně strachů, před kterými jsem neustále někam utíkal. Dlouho jsem si myslel, že mít strach je něco špatného. Předpokládal jsem, že ten, kdo se v životě bojí, není dost dobrý, a tak je potřeba proti strachu bojovat.

„Bum! Rána jako z děla. Co se děje? Poslední věc, kterou si pamatuji, je sen, v němž na moji hlavu padá palanda nade mnou, a já se kryju rukou. Krev teče kolem očí, tma, ticho, hlasy probouzejících se kamarádů v pokoji, letmý dotek místa na čele, kde nahmatávám roztrženou kůži až na kost. Co lebka? Je v pořádku? Nevím. Kde je zrcadlo? Na pokoji to vypadá jako po bombovém útoku v Afghánistánu...“ hopár, když vzpomíná na zlomový okamžik v životě, který mu otevřel oči. Tehdy se psal rok 2006 a Onřejovi spadl strop na hlavu v hotelu „Wake up“ (v překladu probuď se) v Londýně...

Řeknu vám jedno tajemství, o kterém vím, že už ho sami víte. Jen je pro vás možná malinko složitější si toto tajemství přiznat a začít jej opravdu žít. Tím tajemstvím je, že právě teď a tady, v tuhle chvíli, bez ohledu na to, zda zrovna posloucháte můj podcast v autě nebo v tramvaji při cestě do práce, případně zda si jej čtete ve formě článku, protože se vám třeba zrovna nechce nic jiného dělat, už teď je to dokonalé. To, jak nyní vypadáte, co jste doposud dokázali a jak jste to dokázali, je prostě dokonalé. Dokážete to takhle vnímat? Zkuste si schválně upřímně odpovědět na první otázku. Dokážu se na svůj život teď a v tuhle chvíli dívat jako na dokonalý výsledek mé minulosti? Jste schopni vidět sebe sama v tom nejlepším světla, nebo máte pořád ve své hlavě nějakou jinou představu o dokonalosti? Nějaká jiná očekávání? 

O syndromu vyhoření jistě neslyšíte poprvé. Lidé toto slovo skloňují čím dál častěji. Pravděpodobně je to důsledek toho neustále se zvyšujícího tlaku na naše osobnosti. A tak si tato nepříjemná nemoc stále častěji razí cestu do našich životů. Stále častěji slýcháme, co máme dělat, když vyhoříme. Jak odstranit následky vyhoření. I proto se Petr Casanova v aktuálním vydání tištěného FC zabývá tématem Jak nevyhořet. Abychom předcházeli těmto stavům a nemuseli řešit jejich příčiny. Na toto téma budeme také navazovat v dalším vydání tištěného Improovia, kde budete v rámci pracovních listů hledat zdroje své vnitřní energie. Předplatitelé se na nové Improovio mohou těšit už první týden v květnu. Dnes se na toto téma podíváme také s Marianem Jelínkem v dalším podcastu. Zamýšlíme se nad tím, jak takovému syndromu vyhoření předcházet. Co udělat pro neuhasnutí našeho vnitřního plamene? Abychom nepřišli o touhu a vášeň?

V minulém podcastu jsem si povídal s Kamilou Paličkovou, která si v 35 letech prošla velkou životní změnou. Do té doby se v životě soustředila na úspěch v podobě materiálního bohatství, budování týmu a firem. Najednou jí to ale nějak přestalo dávat smysl, nemohla se dále soustředit na výkon a dosahovat ve svých rolích výsledků jako v minulosti. Kamila během rozhovoru zmínila krásný příměr motýla, který vylezl z ulity. Takový motýl, poté co vylétne, se stává úplně novým tvorem, který je však stvořen z toho, v jakém prostředí žila jeho housenka. Pokud jste