Vltava

Na pozadí velké historické bitvy vypráví Eugène Sue o jednom obyčejném námořníkovi. Kormidelníkův příběh lze shrnout slovy: osudu nelze uniknout.

Saša Michailidis se ptá hostů, kam směřuje filmový festival Berlinale. Petr Kellner v inscenaci Privatizace v Národním divadle a jaká je pozice angažovaného divadla v Česku. Úspěšná videohra Kingdom Come: Deliverance sází na historii. Ministerstvo kultury sloučí své dvě příspěvkové organizace, a to Institut umění - Divadelní ústav (IDU) a Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS).

Jeho tématem je umění ve veřejném prostoru. Nejnověji se podílel na publikaci Pražské metro. To je podle něj luxusním prostředím, v němž se snoubí kvalitní umění a architektura. „Věci kvalitní a odvážné si nezískávají veřejnost hned. Musí si na ně postupně zvykat,“ říká ve Vizitce. Proč má nejradši stanici metra Vyšehrad? A proč se mu v umění jen stěží hledá naděje? Ptá se Karolína Koubová.

Nejnovější kolekce váz Unreality Kateřiny Handlové je inspirovaná pomíjivostí času. Broušené vázy spolu s minimalistickými svítidly Flare a medailemi pro loňské hokejové mistrovství zaujaly Akademii designu natolik, že Kateřinu Handlovou zařadila mezi finalistky a finalisty Cen Czech Grand Design.

Výt, či nevýt! Nebo srozumitelněji: Naříkat, nebo nenaříkat. To je citát z rozepsaného scénáře filmu podle Shakespeara o stárnutí sira John Falstaffa, který hodlal Jan Werich realizovat v druhé půlce 60. let minulého století.

Manželský život i společenské konvence ji svazují. Jediným možným velkým gestem hrdého, svobodného ducha se ukáže být sebevražda. Henrik Ibsen napsal drama Heda Gablerová roku 1890. Před necelým rokem a půl měla v londýnském Rose Theatre světovou premiéru parafráze britské autorky Niny Segal. Místo do obývacího pokoje umísťuje hrdinku na natáčecí plac. A tím se v inscenaci Jiřího Havelky Heda Gablerová - naostro stane dnes poprvé scéna pražského Činoherního klubu.

Saša Michailidis se ptá filmové publicistky, spisovatelky a scenáristky Terezy Brdečkové a filmové publicistky, editorky ČRo Plus Martiny Vackové. O víkendu skončil filmový festival Berlinale. Zlatého medvěda za nejlepší snímek získalo drama Snění. Které další filmy a tvůrci zaujali? Kam směřuje berlínská přehlídka pod novou ředitelkou? Jaká byla nová sekce Perspektivy? A jakou roli hrála politika?

Brno není jen příběh rodiny Tugendhatovy, ale i stovek dalších židovských lékařů, architektů či umělců. I díky změnám v 19. století se z Brna stalo multikulturní místo; detaily proměny nabízí nová kniha historika Michala Konečného Třináct snů o svobodě. Osudy židovského Brna ve třech stoletích. O knize i o aktivitách centra židovské kultury Štetl mluvila s Michalem Konečným a Evou Yildizovou Hana Slívová.

ArtCafé představuje dvě výrazné nové tuzemské nahrávky. Za deskami Bezpečí, resp. Those Days Before stojí skupiny Plum Dumplings a Kate Maple. A byť mají obě skupiny zcela rozdílné životní zkušenosti i stylové nakročení, spojuje je jedna linka - jejich alba vznikala v ústeckém Tajným studiu pod dohledem producenta Honzy Brambůrka. Členy kapel si do studia pozval moderátor Tomáš Klement.

Výtvarník Jakub Matuška neboli Masker je nepřehlédnutelnou personou tuzemské výtvarné scény. Začínal jako sprejer, později vystudoval pražskou AVU a stal se jedním z výrazných malířských hlasů své generace. Jeho stěžejním výrazovým prostředkem zůstává kresba. Svůj originální kresebný styl přenáší na velká plátna, často za použití komplikovaných technik zahrnujících Photoshop i měsíce trvající ruční práce s akrylem, do hry bere i spreje a airbrushe.

Co stálo za fatálním zdržením nové desky The Human Fear? Jakým způsobem Franz Ferdinand prožili covidovou dobu? Jaké téma je svorníkem letošní novinky? A jak se promítlo do obalu kolekce? Ale také jaké představy měli členové dnes slavné ostrovní kytarovky na začátku svého fungování a proč nesnášeli nálepku postpunkový revival? O tom všem si s Alexem Kapranosem, zpěvákem Franz Ferdinand, povídal Pavel Zelinka.

Sebeironie a potřeba nebrat se moc vážně se výrazně propisují do tvorby designéra šperku Ondřeje Stáry, který získal širší nominaci Cen Czech Grand Design. Konkrétně za kolekci Be my plasteline, ve které se vrací k prvopočátkům své tvorby. „Propisuje se do ní dětský pohled na dospělácké štěstí,“ říká Ondřej Stára o kolekci, jejíž součástí je třeba prsten Shiny Happy Ring se sluníčkem z jeho historicky první výšivky, kterou vytvořil v první třídě ve družině.

Od nástupu Donalda Trumpa sledujeme rozpad světa, jak jej známe. Vlastně nemine den, aby na nás z médií nevyskočila nějaká neuvěřitelnost.

Komiksovou cenu Muriel si v klíčových kategoriích Nejlepší kniha roku, kresba i scénář odnesl titul Winton nebyl sám. Hlavní ocenění ale Česká akademie komiksu přiřkla artovějšímu temnému experimentu Traum 1999. Bez vavřínů nakonec odešla dvakrát nominovaná Katarina Kratochvílová.

Saša Michailidis se ptá editora webu ČT art, publicisty a kritika Josefa Chuchmy a ředitele nezávislého Divadla Feste Jiřího Honzírka. Nová scéna Národního divadla uvádí od konce ledna inscenaci nazvanou Privatizace. Titulem se vrací k událostem kolem kuponové privatizace a podnikateli Petru Kellnerovi. Jakou pozici mají v současném českém divadle společenská a politická témata? Je po nich poptávka ze strany publika? Umí domácí scény dělat angažované divadlo?

Z Prahy se utíká do Sudet, kde se usadil a kde si užívá přírodu i samotu. „V herecké práci cítím nesmrtelnost. Když se stanu postavou, dotýkám se něčeho nade mnou,“ říká ve Vizitce. „Nejsou hranice v tom, co bych pro roli udělal,“ dodává. Proč má rád ve své práci kontroverzi? Kdo jou pro něj ztrouchnivělé stromy v Sudetech. A v čem je úlevná a příjemná rozhlasová tvorba? Moderuje Karolína Koubová.

Tradičně na festivalu vystoupí špičky českého i světového interpretačního umění. Nově se festival zaměří nejen na balet a tanec, ale také na mezinárodní projekty. Už letos přivítá Drážďanskou filharmonii a komorní orchestr Kremerata Baltica. Posílí i vokální linka festivalu. Operní inscenace přivezou Národní divadla z Prahy, Brna a Ostravy. V programu nechybí komorní koncerty, jazzový večer ani speciální představení pro děti.

Svou tvorbou balancuje na hraně mezi uměním a designem. Módní návrhář Martin Kohout žije v bytě plném snových, opulentních a dramatických rób, které navrhuje primárně pro červený koberec. Módu nestudoval, ale aktivně se jí věnuje od roku 2018, kdy se na sebe poprvé výrazně upozornil v soutěži Van Graaf Junior Talent. Tehdy v soutěžní kolekci recykloval vlastní olejomalby. Inspiraci pro své kolekce nachází ve světě umění, nejčastěji ve filmech.

Národní galerie představuje do 2. března ve Valdštejnské jízdárně výstavu École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž. Díky kurátorce Anně Pravdové je vyčerpávajícím způsobem doplněná interpretací dobových souvislostí a v tomto smyslu téměř není co dodat. Výstava ale nabízí i vrstvy subjektivních evokací souvislostí. A mně se propojila s uvažováním o celistvosti.

Roky chátrá a nikdo ho nechce. I tak ožívá díky Městské části Praha 6 a dobrovolníkům. Zámek Veleslavín pod petřínským sídlištěm čeká na nového majitele. Stát se ho už po třetí snažil prodat v elektronické aukci, naposledy za 420 milionů korun. Nyní ho má ve výpůjčce radnice Prahy 6, dobrovolníci a spolky v něm udržují život pomocí výstav, komentovaných prohlídek, různých aktivit komunitního centra a kavárny.