Regiony T24

Před pěti lety obdržela od vedení kraje titul Rytířka péče o památky v jihomoravském kraji. Věra Jelínková pracuje od roku 2005 v komisi pro regeneraci památkové zóny a dlouhodobě se stará o údržbu židovského hřbitova v Ivančicích. Od roku 2008 je jeho správcovou. Jsou tam pochováni její příbuzní. Poslechněte si její vzpomínky.

Michel Adler se v kůži uprchlíka ocitl jako batole. S rodiči utíkal před nacisty z Francie do Švýcarska. Po válce rodina odcestovala do Ameriky. Teď přijel do Brna, aby na tamním židovském hřbitově hledal příbuzné matčiných rodičů. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890910/cast/933278/

V seriálu Paměťová stopa tentokrát společně nahlédneme do archivu badatele, kronikáře a příležitostného herce, Tomáše Jambora. Už v mládí ho zaujaly příběhy zahraničních veteránů z druhé světové války. Osobně znal generála Karla Klapálka, Jaroslava Klemeše, Emila Bočka. S válečnými veterány se scházeli v brněnské kavárně Belevue a pak v Rubínu. Zahrál si v několika válečných filmech. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890827/cast/930572/

Stanislavu Kirchnerovi bylo osm let, když se spolu s dalšími dvaceti tisíci lidmi vydal na nedobrovolný pochod z Brna do Pohořelic. Jeho otec pracoval za války pro německý podnik jako šéfkonstruktér, byl označen za kolaboranta, a proto musela rodina město opustit. Maminka nakonec dokázala, že byla Česka a po týdnu utrpení mohla nakonec rodina opustit lágr. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890730/cast/926095/

Když se otec Boženy Ivanové dozvěděl, že Ludvík Svoboda zakládá v Buzuluku československou vojenskou jednotku, neváhal a odjel tam. Za čtyři měsíce přijely i Božena s maminkou, která začala pracovat jako kuchařka v důstojnické jídelně. Božena vstoupila do armády v dubnu 1944, kdy byla v Jefremově zformována 2. paradesantní brigáda, u které byla jako spojařka. I když se už na frontu nedostala, viděla jako mladé děvče hodně utrpení, vybombardovaná města, vlak s raněnými, mnoho mrtvých. Ještě dnes se jí při vyprávění derou slzy do očí. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890702/cast/922113/

Když 18. června roku 1942, v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje hodiny odbíjely poslední okamžiky života parašutistů, kteří se podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, byl Rudolf Jelínek malý školák a ještě netušil, že se jeho herecký život za 22 roků spojí s osobou Jana Kubiše. V roce 1964 ho režisér Jiří Sequens obsadil do filmu Atentát. Dodnes vzpomíná na natáčení, ve kterém málem přišel o oko. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890618/cast/919497/

V roce 1944 byl na nucené práce v Německu vyčleněn celý čtyřiadvacátý ročník mladých lidí. Mezi nimi i Ludmila Heimlichová (dnes Procházková). Z celkového počtu asi sedmi set tisíc nuceně nasazených jich přes pět tisíc zemřelo, většinou při spojeneckých náletech. Ludmila nálety přežila, dodnes má ale 98 letá žena při vzpomínkách slzy v očích, když vzpomíná na to, jak se před bombami schovávali. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890521/cast/913866/

Josef Otisk se narodil krátce po otcově odchodu do zahraniční armády v červnu roku 1940. Setkal se s ním až na konci války, ale prý hned věděl, že je to on. Josef Otisk starší byl velitelem skupiny Wolfram, která v září 1944 seskočila na severu Moravy. Po válce se ale na jeho hrdinství zapomnělo, byl propuštěn z armády a degradován. Uznání se válečnému hrdinovi dostalo už po roce 1989. : https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890507/cast/910814/

Tentokrát se ve vzpomínkách architekta Petra Haimanna vracíme do roku 1941. Tehdy se jako tříletý chlapec z brněnské, původně židovské rodiny, ocitl v terezínském ghettu. Otec Karel Haimann. projektant a autor vzduchotechniky v brněnské vile Tugendhat, v Terezíně pracoval v podstatě jako instalatér. Díky tomu rodina přežila. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890423/cast/907805/

Ivo Rotter se narodil v prosinci roku 1930 do smíšeného manželství. Maminka Anna byla katolička, otec Felix Žid. Gestapo ho zatklo a uvěznilo hned na jejím začátku, později zahynul v koncentračním táboře, maminka byla totálně nasazená. Ivo prožil konec války ve sklepě u příbuzných. Vzpomínky na kryt se mu vracejí i při sledování aktuálních zpráv z Ukrajiny. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890409/cast/905211/

Igor Ocelka se narodil 17. července 1939, šestnáct dnů po té, co jeho otec Josef odešel do zahraničního odboje. Později se stal velitelem pověstné 311. stíhací perutě RAF. Otec se synem se nikdy neviděli, Josef v Británii zahynul. Matku poznal až po válce, musela utéct před gestapem. Jako syn letce RAF to neměl jednoduché, nemohl studovat, s matkou, která žila v Londýně, se mohl setkat jen několikrát. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1181680258-tyden-v-regionech-brno/322281381890326/cast/902362/

Skoro tři týdny byl v Kyjevě i zpravodaj a moderátor České televize Michal Kubal. Nebyla to jeho první válka, ze které vysílal. Ještě den před odjezdem moderoval Události ve studiu na Kavčích horách, pak už přímo z ostřelované metropole. Přinesl rozhovor s ukrajinským prezidentem, denně živě vstupoval do vysílání, ale hlavně ukázal osudy konkrétních lidí, kteří válku právě teď žijí. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11030967025-newsroom-ct24/222411058170014/

Už víc než tři miliony Ukrajinců uprchly před válkou do jiných zemí. V Česku už přes dvě stě tisíc z nich dostalo speciální víza. Jak nejlépe pomoci lidem, které ruská agrese donutila opustit své domovy? A podaří se nově příchozí úspěšně začlenit do české společnosti? Na dotazy diváků odpovídal Jakub Líčka a Klára Boumová z Charity Česká republika.

Dva týdny od ruské invaze na Ukrajinu. Kyjev v obložení, tvrdé boje o jih a východ země a humanitární krize u západních hranic. Na dotazy diváků odpovídal šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zahraniční zpravodaj ČT Josef Pazderka.