Demarketing: Nejlepí Etí Marketéi Prozrazují Své Postupy A Byznysmodely -- Doporuuje Asopis Forbes *(09/2016

  Svoboda je oklešťována veřejnými zájmy!   „Skutečně stojíme před tím, jestli ji dokážeme ochránit, abychom nebyli okleštění natolik, že už budeme nesvobodní.“    S Pavlem Rychetským se shodujeme na jedné věci: Individuálních svobod v České republice v posledních 20 letech rapidně ubývá.    Poslechněte si historicky nejdelší rozhovor, který předseda Ústavního soudu médiím poskytl. Bavíme se o svobodě, surveillance, LSD, asociálních sítích, napíchnutých telefonech a pan předseda dává výroky, které nikdy jinde nepadly:   Proč svoboda projevu už nikdy nebude absolutní? Ano, souvisí to se sociálními sítěmi. Jak marihuana zachránila život jeho dítěti a že by stát měl být liberálnější v regulaci drog.  Jak by se měl Zeman chovat po volbách a kde má naše Ústava největší díry. Že eutanázie by byla dobrá, zdravotní pojištění by mělo dostat soukromý prvek, ale pohlaví stačí jen dvě. ***   --Patroni této epizody--   RAYNET je český CRM software, který pomáhá manažerům a obchodníkům evidovat, plánovat i vyhodnocovat v

Covid šlápnul kultuře na krk. Spolu s nekompetentními nařízeními vlády a ministerstev už tři čtvrtě roku drtí ohryzek hudební scény a dalších odvětví. Média informují o snadno představitelných a tedy dobře zkonzumovatelných číslech, ale opomíjejí ne tak jednoduše vyčíslitelné ukazatele. Jenže přílišné upnutí k jediné hodnotě nasazuje klapky a strhává celá odvětví do propasti, ze které se nemusí už nikdy vyhrabat. Už teď je jasné, že spousta festivalů a kapel se z toho už neotřepe. Že některé kluby už nikdy neotevřou. Kultura se nedá vypnout a zapnout. I když COVID odejde a firmy se zase nakopnou, hudební průmysl, odvětví, které živí 300 000 lidí a produkuje písničky, které provází životem nás všechny, už nikdy nebude jako dřív.  Pavel Šíma si do druhého dílu pořadu 4D pozval dva hosty z hudební scény – frontmana kapely Cocotte Minute Martina Zellera a předsedu Music Managers Fora Petra Blažka. Společně rozebírali opomíjené rozměry lockdownu: Proč vláda zaslepeně operuje jen s jednou metrikou a kriplí kvůli t

Pustili byste se do projektu, o kterém víte, že na 90 % zahučí pod kytky? Tak neveselou statistiku totiž mají v průměru start-upy. Makat na novinkách a inovacích od prvního kousku kódu, prvního prototypu, prvního písmene až do úspěšného finiše na burze nebo při prodeji, to chce více než pořádné koule a ustálený žaludek. O tom ví své i Richard Malovič, CEO stamilionové firmy Whalebone, která chrání uživatele internetu bez nutnosti instalovat software do zařízení. Pavel Šíma, founder a CEO start-upu, s ním probral jakou mají start-upy šanci na život, jak se vyhnout neúspěchu a proč si hlídat záda před parazitickými akcelerátory a investory, kteří myslí jen na to jedno. Zjistíte, že start-upy a drogy jsou si nebezpečně podobné – oboje vás může v jednu chvíli vystřelit v euforii k sousedům pod rybíz a vzápětí mrštit do depresí nebo dohnat až k sebevraždě. První případy opravdu neblahých konců už máme i v Česku.    Klíčová otázka zní: Proč svět start-upů stále více mladých talentovaných lidí tak uhrančivě přitah

Přestáváme rozumět světu, ve kterém žijeme. Pravda nevítězí, umřela a už se nevrátí. Jestli to chceme zlepšit, potřebujeme pochopit nepřikrášlenou realitu, byť to je masakr. Poslechněte si, jak jsme se dostali od doby moderní do doby fluidní a v čem nás tato změna nakopala do koulí. Servírujeme podcast bez konejšivých řečiček, cynického zmaru nebo zjednodušujících memů. Nebude to vždy příjemný poslech, ale bezbolestná změna už není na pořadu dne. Pavel Šíma se na podcastovou scénu vrací s pořadem 4D, ve kterém nehodlá všeobecně tolerovaný bullshit krýt jako pokoutného ticháčka. Cílem 4D jsou: debullshitting, demasking, decomposition a demarketing. Připravte se na zpracování témat bez klouzání po povrchu a vyhýbání se bolavým místům. 4D dává prostor i čtvrtému rozměru problémů, který se z mainstreamových médií nedozvíte. Přejeme ne moc znepokojující pocity po poslechu. Zavětřili jste v mediálním světě bullshit? Dejte nám vědět na našich sociálních sítích. Nenatáčíme jedno líbivé téma za druhým, na každé epiz

V osmém díle “obnoveného” podcastu DEMARKETING se dozvíte, co se dělo v uplynulých třech letech ticha a žádné epizody.  Co jsem dělal pro zvýšení výkonnosti digitálních marketérů po celém světě?? Kam jsme za tu dobu posunuli aplikaci ROIVENUE a atribuční modelování?  Proč po třech letech obnovuji kanál DEMARKETINGu? A co teď svět potřebuje daleko více než další marketingový podcast a o čem bude nová show? Pobavíme se hlavně o příčíně tříleté odmlky - startupu ROIVENUE, který momentálně jako CEO řídím.  Vysvětlíme, jak funguje atribuční modelování. Jak díky němu můžete vydělat více se stejným marketingovým rozpočtem. A jak se nám podařilo službu, která ještě před pěti lety stála miliony a byla jen pro největší hráče, demokratizovat pro e-shopy a online projekty každé velikosti. Jako omluvu za dlouhou odmlku prosím přijměte slevu na vyzkoušení ROIVENUE a implementaci zdarma. A nakonec přidáváme pár slov o nově připravované show. O čem to bude a kdy se spouští?  To vše v obnoveném DEMARKETINGu. Chyběli jste mi.

Jak to roztočili Galard (do dvou let vyexitováno investiční skupině) a Le Premier (míří k obratu 100 milionů) a proč se jejich cesty ze stejných výchozích pozic vyvinuly zcela odlišně? Dvourozhovor s foundry dvou pánských krejčovství, jejichž založení dělilo jen pár měsíců, dává nahlédnout do celé košilovo-oblekové branže a nabízí unikátní komparativní pohled na to, jak faktor různých osobnostních rysů zakladatelů může vyústit v úplně jiné firmy s úplně jinou cílovkou a přístupem k zákazníkům. Dvourozhovor = dvounásobná nálož marketingových insightů. Standa Gálik (zakladatel Galardu) prozradí: Jak to rozjel s počátečním kapitálem 20 000 Kč; jak zpočátku provozoval obchod bez toho, aniž by reálně měl nějaké obchodní prostory; jak vybartroval úplně vše, co k podnikání potřeboval; a jak pověsil své vlastní obleky na výstavní figuríny – a.k.a. Jak udělat luxusně vypadající prodejnu s téměř nulovým budgetem? Jak akvíroval své první zákazníky (hardsellem)? Jak uplatnil spousty B2B postupů v B2C branži? Jak vybartr

První speciální epizoda DEMARKETINGu. Tentokrát rozhovor s autorem DEMARKETINGu o nové knize Na plné koule, která se do týdne od spuštění stala bestsellerem, a spoustě dalších marketingových témat a fint:   Jak se dostat do televize? Tj. jak si získat a hlavně udržet zájem médií? Jak se připravit na své první vystoupení v televizi, aby si vás každý zapamatoval a aby vás tam zvali znovu a znovu. Jak si z nuly vybudovat kredibilitu, autoritu potažmo značku, aby vás potenciální klienti začali brát vážně. A jakou uplatnit zkratku, aby vám cesta do médií nemusela trvat dva roky. Jak moc se vám vyplatí budovat si osobní značku, topit stovky hodin v publikační činnosti, která negeneruje bezprostřední cash? A kolik stovek milionů v hodnotě vám to může za několik let přinést? Dá se na napsání knihy vydělat? A pokud ne, k čemu vám to teda je? Co třeba udělat si z knihy lead generator pro další aktivity? A vyplatí se vám v knížce utopit půl milionu v obětovaných příležitostech? Jak dostat knihu do distribuce? Jak ulovi

Přišel, ztrojapůlnásobil, opanoval trh, přivedl k prodeji za několik set milionů a odešel do globálu. Tak by se dala stručně popsat dvouleté vedední českého start-upu Dáme jídlo Lukášem Uhlem. Nejdřív dostal na starosti logistiku. Z party nerudných kurýrů v rezavých feliciích, kvůli kterým musel chodit do práce ozbrojený, udělal flotilu 200 příjemných a spolehlivých doručovatelů. Logistická část firmy se stala interně profitabilní a byla natolik jedinečná, že ji později chtěli zavádět do food-delivery startupů v celé Evropě. Po tomto prvním úspěchu mu svěřili celou firmu. A Lukáš investory nezklamal. Za dva roky udělal ze 70 000 objednávek měsíčně 240 000. Zničil jedinou vážnou konkurenci Jídlo teď a zároveň firmu připravil na prodej globálnímu hráči Delivery hero, kam posléze odešel dělat ředitele celosvětové logistiky. Jak tohle všechno zvládl za tři roky? Podle svých slov hlavně díky tvrdému řízení firmy skrze KPIčka a analytickým pohledem na byznys prostřednictvím analýzy kohort. A taky některými japonský

Jednomu z největších českých bestsellerů mimo kuchařky a Viewegha zasvětil pět let života. Rok knihu psal, půl roku korekturoval a teď už tři roky jí dělá marketing. Osobně. Tisíce hodin těžké práce se ale vyplatily. S více než 15 dotisky a 80 000 prodanými kusy v České republice a překlady do již pěti jazyků, dostal Konec prokrastinace – mimochodem prvotina – Petra Ludwiga do stovky českých médií, přinesla mu byznys za desítky milionů a nyní jeho konzultační firmě pomalu otevírá dveře na zahraniční trhy a do firem jako jsou Twitter nebo SpaceX. Co stále za jejím fenomenálním úspěchem a může ho někdo jiný než Láďa Hruška zopakovat? Jako vždy se snažíme rozklíčovat všechny klíčové složky úspěchu a v podcastu se detailně bavíme marketingu a každém použitém nástroji a kanálu. Takže se dozvíte, proč je pro masový úspěch knížky absolutně nutné, aby byla v lajně s vašimi byznysovými (či kariérními) cíly? Jak je možné objezdit 120 přednášek za rok a přednášet 15 000 lidem? Že knížka se prodávala třetí Vánoce od vyd

Adidas, Pilsner Urquell, 02, Kozel, AXA, Kingswood, Granko, Pepsi, Kofola, Jihlavanka, Frisco, Nutrilon.   To jsou značky české digitální, kreativní a reklamní agentury Triad. Agentury, kterou Petra Jankovičová zakládala sama v Praze před pouhými čtyřmi lety.   Za své kampaně získal Triad ocenění třeba z PIAF nebo Zlatého Klínce. Hodně z nich přitom vznikalo na gauči. A to doslova, protože noví mladí kreativci neměli kvůli raketovému růstu v kancelářích ani vlastní stůl.   Agentura se třikrát přestěhovala, přerostla svou matku v Bratislavě a dnes má 55 zaměstnanců a tři separátní jednotky.   Zatímco v běžných agenturách sedí accounti v jedné místnosti, IŤáci v druhé a kreativci ve třetí, Triad uplatňuje týmový organizační model. V každém týmu jsou obsazeny všechny esenciální pozice malé agentury: od accounta, přes programátora, copywritera až po designéra. Týmy sedí kolem jednoho stolu a mají své vlastní klienty, které nesdílí s jinými týmy.   Díky tomuto uspořádání jsou nejen všichni perfektně informovaní o

Na České ceně za PR 2015 byl Roman Maco jednou z hlavních hvězd večera. Za dojemnou vánoční kampaň pro KPMG získal hned tři ocenění, z toho dvě speciální: za získání srdce poroty a za odvahu jít proti proudu.   Skvělé kampaně ale nejsou to jediné, co Roman umí. Zvládá skvěle a opakovaně roli marketingového ředitele. Na této pozici působil v GE Money, České spořitelně, v Socialbakers a nyní v KPMG. Už v tom má poměrně rutinu a prozrazuje postupy a tipy, co vše se musí udělat, aby člověk na této pozici mohl být úspěšný.   Čili co jsou první věci, které se dělají po příchodu do nové firmy a jak si jako nový marketingový ředitel rychle získat podporu top managementu firmy? Jak přebudovat marketingový tým včetně toho, jaké to je propouštět lidi ze svého oddělení a jak správně na to? Proč uchazeči o zaměstnání v Romanově týmu musí jakou součást příjimacího pohovoru prezentovat před svými budoucími kolegy? Jaké marketingové lekce se Roman Maco naučil v Socialbakers od Honzy Řežába a jak může staletá globání firma KP

Hostem prvního dílu není nikdo menší než Jindřich Fáborský, zakladatel a ředitel Marketing Festivalu. A taky čerstvý magazínem Fobres oceněná osobnost 30 pod 30. Člověk, který z nuly a čisté vášně uspořádal největší – a podle mnohých obsahově nejkvalitněší – online marketingovou konferenci v České republice. V dnešním dílu se dozvíte, jak se to Jindorvi povedlo. Jak bez kontaktů, zkušeností a peněz vyprodal 1 000 vstupenek na konferenci, o které nikdo nikdy neslyšel. A navíc v Brně. Kdo kdy slyšel o něm? A nejenže ji vyprodal už tři roky po sobě, ale přivedl na ni taková jména jako Avinash Kaushik, Marty Neumeier, Neil Pattel, Larry Kim a další skvělé řečníky. Jindra byl v rozhovoru velice velice otevřený. Uslyšíte story o ostravských směnkách, které zajistily financování prvního Festivalu. Dozvíte se, kolik milionů stojí takoví světoví řečníci, jaký obrat měly všechny tři ročníky Marketing Festivalu. Jak si Jidra dělal celostětový výzkum o tom, jak konferenci poskládat a proč považuje většinu konferencí za p